První číslo Rovnosti vyšlo pod vedením dnes již legendárního novináře Pankráce Krkošky v roce 1885 jako čtrnáctideník s podtitulem „List sociálních demokratů českých.“ Oficiálním vydavatelem byl Jan Opletal. Týdeníkem se stala v roce 1894, za čtyři roky byla obdeníkem a od 27.listopadu 1905 ji vydávali jako deník. To už sloužila jako oficiální orgán Zemské organizace českoslovanské strany sociálně demokratické na Moravě. Dochované ročníky v univerzitních knihovnách jsou výbornou pomůckou pro každého, kdo chce sledovat politický vývoj a sociální problematiku na našem území v závěru 19. století. Svoji brzkou širokou oblíbenost založila Rovnost na síti dopisovatelů typu hodonínského Josefa Holomčíka, kteří ji zásobovali aktuálními zprávami ze svých regionů.Katolická národní strana začala s vydáváním svých prvních českých novin s názvem Moravská Slovač dokonce již v roce 1884. Potvrdila tak tradičně významné postavení katolické církve na jihovýchodní Moravě. Majitel a současně redaktor Antonín Mnohoslav Daněk měl redakci v Uherském Hradišti, kde se v té době hlásilo k české národnosti jen okolo 1700 občanů. Církevních tiskovin byla celá řada, například Katolický učitel ve Strážnici, Křesťanský lid v Uherském Hradišti, Orel vydávaný v Prostějově, později hodonínský Farní věstník – „Měsíčník pro farnost hodonínskou“ a další.

Nejstaršími hodonínskými novinami byly Hodonínské listy, podle kterých nese svůj název dnešní zpravodaj Městského úřadu v Hodoníně. Vycházely od roku 1887 jako „Politický časopis pro Hodonín a okolí, věnovaný hlavně také zájmům živnostenským a rolnickým“. Následoval je Hodoňan – „List věnovaný zájmům našeho slovanského lidu“, a v letech 1912-1914 Hodonín s podtitulem „Pokrokový čtrnáctidenník“. List Slovácko, uváděný jako „Krajinský orgán českoslovanské strany sociálně-demokratické,“ vyšel v Hodoníně ve čtvrtek 21.března 1907 s datem následujícího dne, tedy pátku 22.března1907. Hodonín se v té době stal sídlem župního výkonného výboru sociální demokracie. Vyvstala proto potřeba založit stranický list, šířící politické myšlenky nejen mezi členy strany, ale v zájmu získání dalších členů i sympatizantů i mezi co nejširší okruh čtenářů. Délkou soustavného vycházení se Slovácko řadí hned za brněnskou Rovnost. Stejně jako Rovnost i Slovácko vykrystalizovalo do dnešního moderního nezávislého listu s objektivním zpravodajstvím; Slovácko jmenovitě z rušného života na Hodonínsku, Kyjovsku a Veselsku.

Svůj tiskový orgán měli i jihomoravští německy mluvící občané. Byl jím Göding-Zeitung, vycházející v Hodoníně od roku 1900 do vypuknutí 1. světové války. Volně k němu můžeme přičlenit i úřední Amtsblatt, vydávaný hodonínským okresním hejtmanstvím od roku 1905.

Při prosazování a popularizaci politických zásad svých mateřských stran a vydavatelů byli tehdejší novináři nekompromisní. Žádná idyla se nekonala. V razanci výpadů a v ironii si s mnohými dnešními kolegy v ničem nezadali, snad jen při svých výpadech přímo nejmenovali, ale používali vzletných obratů jako: „Však všichni známe toho pána, který krade v Hodoníně …!“

Autor: Josef Šolc