Sběrný dvůr je pro mnohé lidi příliš daleko. Navíc není v každé obci. Nefunkční elektrospotřebiče tak končí v obyčejných popelnicích na komunální odpad. Přitom mohou obsahovat recyklovatelné části, ale i nebezpečné látky.

Neekologickému chování se snaží zabránit společnost Elektrowin. Prodejnám nabízí svoz vyřazených elektrospotřebičů, a tím jim umožňuje, aby přijímaly elektroodpad, i když si od nich zákazník nic nekoupí. Zájem o program na Hodonínsku projevilo šestnáct prodejen. Jejich seznam společnost zveřejnila .
„Je to pravda. Mám tady koše, které jsem dostal od Elektrowinu,“ potvrdil například majitel elektroprodejny v Ratiškovicích Tomáš Števuliák. Podobně se vyjádřilo i několik dalších majitelů či vedoucích prodejen, které se objevily na seznamu společnosti. Nejvíce zastoupení na něm má Hodonín s celkem pěti obchody. V Kyjově jsou čtyři, ve Veselí nad Moravou dva. Dalších pět obcí má po jednom.

Od ostatních elektroprodejen se liší tím, že nevybírají jen takzvaně kus za kus, jak jim nařizuje zákon, ale i kus za nic. Jedinou podmínkou je, aby spotřebič nebyl poškozený, nebo částečně rozebraný.

„Pokud je zařízení nekompletní, například chybí kompresor u ledničky, má výrobce právo je odmítnout a elektrozařízení od zákazníka nepřevzít,“ informovala mluvčí společnosti Elektrowin Táňa Pokorná.

Za vybraný odpad dostanou prodejci při odvozu zaplaceno. Nejde však o závratné částky. Například jeden plný pytel smění za patnáct korun. Motivace ale může být i jiná. „Dělám to proto, abych získal zákazníky a neztratil ty staré,“ řekl Števuliák z ratíškovického elektra. Ne na všech místech uvedených v seznamu je ale možné odevzdat cokoliv. Někteří prodejci se potýkají s nedostatečnými skladovými prostory, a proto přijímají jen výrobky menších rozměrů. „Co vleze do koše, odebereme, to není problém,“ řekl majitel kyjovské prodejny s elektrospotřebiči Pavel Riesz. Na větší zařízení ale nemá místo. „Takzvanou velkou bílou, to znamená ledničky a pračky, odebíráme kus za kus,“ dodal.

Nadšení ze zařazení do programu nesdílí vedoucí bzenecké prodejny KVART Radek Hartman „My nejsme moc rádi, když nám sem lidi nosí tyto věci. Sto metrů odsud je sběrný dvůr. Říkáme lidem, ať si raději zajdou tam,“ vyjádřil se.

Spokojené naopak mohou být obce. Zpětný odběr za nic by jim měl ušetřit peníze. Pokud lidé staré spotřebiče rozmontují a do sběrných dvorů odvezou jen jejich části, jsou tato torza považována za nebezpečný odpad. Za jeho likvidaci musí obce platit. „Dohromady za všechny nebezpečné odpady v Kyjově to může být třeba sto nebo dvě stě tisíc ročně,“ odhadl Vladimír Šimeček z kyjovského odboru rozvoje a investic. Podobně obce zbytečně utrácejí za svoz komunálního odpadu, kde staré výrobky často končí.

PAVEL ŠÍMA