Předchozí díly seriálu Zaniklé vesnice naleznete ZDE

Po přečtení názvu vsi Kapřiště se minimálně lidé v Hodoníně jistě nezbaví dojmu, že jim něco připomíná. Asi jim pak dlouho nebude trvat, než se jim vybaví název průmyslové zóny Kapřiska. Dřívější obec tohoto jména byla možná dokonce starší než samotný Hodonín.

„Kapřiště lze najít v dokumentech už v roce 1131. Figuruje v seznamu vesnic břeclavského kostela. Zápis v zemských deskách z roku 1594 uvádí jen pole v Kapřišti. To znamená, že ves už byla v té době dávno pustá,“ uvádí v knize Zaniklé osady na Moravě v dobách feudalismu historik Vladimír Nekuda.

Zanikla za válek

Svou blízkostí k Lužicím patří zaniklá osada tak trochu i do historie této vesnice ležící u Hodonína. Osudné pro Kapřiště se staly česko-uherské války (1468-70). Právě v souvislosti s nimi je ves zmíněná v knize Lužice (1250 - 2000). „Obzvláště krutě se chovala Matyášova vojska při obléhání Hodonína v červnu 1470. Uherské vpády se staly příčinou zániku téměř osmdesáti vesnic na Moravském Slovensku. Z okolí Lužic zmizela například i ves Kapřiště,“ uvádí v knize Miroslava Rošková.

Kapřišti se věnuje i Petr Futák z Masarykova muzea ve svém textu uveřejněném na webu Města Hodonína. Pojednává o hodonínském hradu. Ten byl podle Futáka vybudován na jednom z několika ostrovů, jejichž soustavu vytvořila řeka Morava.

V kombinaci s okolním bažinatým terénem poskytovala pak řeka Hodonínu velmi slušnou přirozenou ochranu. „V prostoru pod hradem záhy vzniklo několik osad, přičemž některé zde mohly být již před výstavbou hradu. Jménem známe pouze Kapřiště (Caprisce - dnes zaniklé v trati Kapřiska), které se objevují na seznamu statků náležejících olomouckému biskupství, jenž mezi lety 1131 – 1141 nechal vypracovat olomoucký biskup Jindřich Zdík,“ uvádí Futák.

Samotný Hodonín se v pramenech poprvé objevuje na listině českého knížete Břetislava I., hlásící se do doby po roce 1046. „Jde však o falzum nejméně z počátku 12. století. První nezpochybnitelnou zmínkou o Hodoníně tak stále zůstává rok 1169, kdy na listině olomouckého knížete Bedřicha mezi svědky z Moravy vystupuje také hodonínský kastelán Tvrdiše (Tuuridisse castellanus de Godonin),“ píše historik. Totéž potvrzuje také Mojmír Švábenský v knize Hodonín. První nezpochybnitelná zmínka o Hodonínu je tak o osmatřicet let starší než první nezpochybnitelná zmínka o Kapřišti.

Hodonín byl menší

Někomu by se dnes mohlo zdát zvláštní, že v poměrně malém prostoru mezi Hodonínem a Lužicemi byla vtěsnána ještě další ves. V té době ale ani Lužice ani Hodonín nebyly tak rozsáhlé.

„Nelze říct, zda nové osídlení na Hodonínsku navazovalo ve všech případech na původní velkomoravské. Spolehlivému úsudku brání to, že postupem doby došlo na Hodonínsku k soustředění obyvatelstva v několika málo obcích, k soustředění jinde neobvyklému,“ píše Švábenský.

Jaký byl rozsah Hodonína, lze odhadnout z popisu možného opevnění a polohy tehdejších vstupních bran. I když nutno poznamenat, že ten vychází z důkazů doby, kdy Kapřiště bylo již minulostí.

Švábenský jejich polohu popsal následovně: Do města vedly čtyři brány: jedna v Anenské ulici, druhá u hlavní křižovatky, třetí v místě, kde se stýkají Horní a Dolní Valy a čtvrtá v někdejší Legionářské ulici před nynější školou.