Na Kavkaz se chtěl Adam vydat vždy, byl totiž jeho velkým snem.

„Slyšel jsem o něm hodně a hned, jak se naskytla příležitost jet, využil jsem jí," vzpomíná na své jednoznačné rozhodnutí Březovský a přiznává, že s ním přišla i několikaměsíční příprava, při které mladý Petrovjan jezdil na kole, chodil běhat i plavat.

Výstup na nejvyšší horu Elbrus totiž žádal své. Přesto nemohl v moravských podmínkách nasimulovat všechny situace, které jej v horách potkají. „Nejhorší byla nadmořská výška, na kterou se nedá nijak připravit. Navíc ji každý snáší jinak. Je zapotřebí postupná aklimatizace, kterou jsme podnikli přímo na Kavkaze a bez které bych se na vrchol Elbrusu nedostal," říká a dodává, že šlo o jeho první větší výpravu.

Má za sebou již sice zkušenosti z Alp či Vysokých Tater, vždy se ale pohyboval pod hranicí tří tisíc metrů nad mořem.

Na Kavkaz vyjel přes outdoorovou agenturu, která zařídila víza, povolení do národních parků a pohraničních zón i vlakové jízdenky.

Vlak byl podle něj jasná volba, cestovatelé chtěli z Ukrajinské a Ruské krajiny vidět, co nejvíc, což jim tento dopravní prostředek umožnil. „Většinu času jsme se pohybovali na hranici s Gruzií, v muslimské Kabardsko – Balkarské republice, což je součást Ruské federace. Místní lidé byli milí, pohostinní, i když žijí velmi jednoduše a skromně. Kavkazské hory a příroda mě nadchly svojí krásou a divokostí zároveň," vyznává se Březovský a dodává, že už nyní plánuje další výpravu.

Rád by vyrazil do Nepálu. Přesněji do Himaláje a Kyrgyzstánu, které ho lákají sedmitisícovými vrcholy. „Vše ale záleží na zdraví a fyzické kondici a samozřejmě na penězích," dodává.

Na povídání Adama Březovského si mohou zájemci zajít v Petrově, kde chystá přednášku pro školy i veřejnost. Přiblížit jim chce Kavkaz, výstup na Elburs i ostatní treky, které s kolegy podnikl. „A samozřejmě i další zajímavosti a veselé i méně veselé příhody z této cesty," zve tímto všechny příznivce cestování.