„Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat," doporučuje ministerstvo zdravotnictví na svých webových stránkách. Mezi typické lokality, kde se nebezpeční roztoči vyskytují, jsou zalesněné oblasti kolem vodních toků. Není výjimkou, že se objeví i v parcích, pasekách či polích. „Známými lokalitami mimo jižní Moravu jsou především jižní Čechy. Klíšťata preferují okraje lesa, mýtiny a lesy s podrostem. Nemůžeme-li se těmto místům vyhnout, snažíme se přisátí klíštěte předejít vhodným oděvem s hladkým povrchem, obutím a aplikací repelentního přípravku," upozornila vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Renata Vaverková.

Nejznámější nemocí, kterou tyto osminohé organizmy přenášejí, je klíšťová encefalitida. Mezi její příznaky patří horečka, únava, bolesti hlavy a svalů a nevolnost. „Je virového původu, postihuje centrální nervový systém a v těžších případech může zanechat celoživotní následky. Neexistuje specifická léčba. Vzniku lze předejít preventivním očkováním," sdělila Vaverková. V kraji se podle ní nechává proti klíšťové encefalitidě očkovat asi čtrnáct procent lidí. Závažnost onemocnění stoupá s přibývajícím věkem nemocného.

Nejčastějším klíšťaty přenášeným onemocněním je ale lymská borrelióza. „Přenos infekce z nakaženého klíštěte je méně pravděpodobný v první hodinách od přisátí, s rostoucí dobou přisátí ale riziko rovnoměrně roste. Brzké vytažení klíštěte tak pomáhá značně snížit riziko přenosu," píše se v materiálu Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Podle něj se ve více než osmdesáti procentech případů projevuje kožní vyrážkou, která se postupně rozšiřuje od místa kousnutí a není významně zvýšená ani bolestivá. Hlavní komplikací, která se vyskytuje asi u každého desátého případu nakažení, je neuroborrelióza. Ta se může projevit i obrnou obličeje.

I proto je nutné co nejdříve po návratu z míst, kde se klíšťata mohou vyskytovat, prohlédnout celé tělo. Obzvláště je zapotřebí kontrolovat kožní záhyby – třísla, podpaží, pod prsy, oblast pasu a zadní strany kolen. Klíšťata totiž vyhledávají k přisátí vlhčí oblasti. „Pokud klíšťata nalezneme, ihned je odstraníme. Před manipulací s klíštětem nejprve místo dezinfikujeme, čímž klíště usmrtíme. K odstranění klíštěte je nejvhodnější použít pinzetu, kterou uchopíme klíště těsně při kůži, a opatrně vikláme, dokud se nepustí," popsala postup epidemioložka.

Klíšťata otravují život nejen lidem, ale i psům. „U těch ale přenosem nevzniká encefalitida. Nejčastěji přenášenými nákazami jsou babezióza a borrelióza," upozornila hodonínská veterinářka Katarína Zorálková. Jako prevence mohou psi využít antiparazitálních obojků, navíc se mohou nechat naočkovat proti borrelióze. „Také u psů jsou u této nemoci příznaky nateklé klouby, horečka, nechutenství a apatie. U babeziózy navíc dochází k rozpadu červených krvinek a selhání orgánů, jakou jsou játra a ledviny," vysvětluje veterinární lékařka. Podle výzkumů mají psi na jižní Moravě velice často protilátky.