Pochází z hudebně založené katolické rodiny. Hrával na cimbál a chodil také v kroji. Po maturitě začal studovat teologii v Olomouci, kde se také seznámil s kapucíny.

Do kláštera nastoupil před sedmi lety. Jeho rozhodnutí spojit zbytek života s kapucínskými bratry přitom uzrávalo delší dobu. „V dospívání se člověk zaměřuje na to, co by rád v budoucnu dělal. Postupně jsem poznával různé lidi a zažíval zvláštní situace, které mě k tomuto rozhodnutí dovedly," připomíná si.

Jeho rodiče životní dráhu zasvěcenou víře přijali dobře. „Těžší pro ně bylo zvyknout si na to, že patřím ke kapucínům. Na vesnici je totiž zažitý obvyklý model faráře a klášterní život je trochu záhadou," uvádí Komosný.

V každém klášterním domě je podle jeho slov zaužívaný specifický řád. „V Brně máme takový, který je přizpůsobený zpovědnímu kostelu. Vstáváme v pět hodin ráno a o půl hodiny později začínají modlitby. V šest hodin je první mše svatá. Každý má dopoledne své povinnosti. Ve čtyři hodiny odpoledne chodíme do zpovědnice. Potom následuje večerní mše a společné modlitby," popisuje život v klášteře kněz.

Od září jej čekají povinnosti i mimo zdi kláštera. Bude docházet do Masarykova onkologického ústavu jako nemocniční kaplan.

Ve svém volném čase čte knihy a zahradničí. „Je to můj koníček. Rád se starám o zahrádku," svěřuje se.

O dovolené rád zavítá do rodné vesnice nebo si zajede do některého z kapucínských klášterů a podniká výlety za památkami.