Kniha Josefa Holcmana Hýlom Hálom aneb Kyjov v jízdě králů obsahuje příběhy lidí i koní. Holcman vychází ze svých vlastních zážitků a vyprávění pamětníků. V knize nechybí ani historická fakta, která dokumentují Jízdu králů v Kyjově a dějiny města.
Jak byste představil svou novou knihu?
Jsou to příběhy o koních, o jejich likvidaci, o jízdách králů a o tom, z čeho jízda pochází.
Jižní Morava i Záhoří byla po staletí napadaná Uhry, Tatary a Turky. Za třicetileté války odvezli dvanáct tisíc lidí v pytlích do zajetí v Turecku. a zem se vždycky zvedla. Hledal jsem odpověď na otázku, jak je možné, že vždycky zůstala řeč písničky, víno i jízda králů, to je otázka, kterou si v knížce kladu a snažím se na ni odpovědět.
Kde jste čerpal náměty pro příběhy?
Nejsou tam žádné báje nebo pověsti. Vyšel jsem z toho, co je prokázané, a přidal jsem k tomu svou zkušenost jezdce, který jezdil na koni pětadvacet let, a zkušenosti dalších pamětníků a vypravěčů. Pro mě byl největší zážitek poslouchat staré chlapy, kteří vzpomínají na jízdu králů a každý má nějakou originální historku. Když se poskládají dohromady, vznikne mozaika, ze které si člověk udělá obrázek, jaký je jízda králů fenomén.
Jak je zachyceno vybíjení koní a jaké s ním máte zkušenosti?
Při kolektivizaci vesnice nám odvezli koně na jatka. Nechtěl jít na porážku, tata mě na koně naposled posadil a potom ho sám odvedl na jatka. Učitel se mně tehdy chechtal, proč brečím, vždyť máme traktory. Kůň byl tehdy členem rodiny.
