Stačí si představit, jak se koně dostavují k místu křížení cest a jezdci se rozhlíží, zda je možné přejít. Pro ty, co se na koních pravidelně projíždí po lesích a polních cestách, je slovní spojení koňská křižovatka balzámem pro uši.
Znamená to, že projekt tras, po kterých budou moci koňáci jezdit po regionu, je zase o krok dále. Nemusím milovat koně, abych chápal, že podobný projekt je přínosem.
Nejen pro agroturistiku, ale i pro lidi, kteří podobné zálibě neholdují. Těch, kteří chtějí hodiny bloumat na hřbetu koně v přírodě, je dost a pokud chodí neorganizovaně, je to pro mnoho lidí nepříjemné.
Po stezce, kudy se vydá houbař na kole ke svému oblíbenému místu, ho jistě nepotěší, když musí zdolávat jámy po koňských kopytech (kdo podobnou zkušenost má, ví, jak je to nepříjemné).
Na druhou stranu jezdec s koněm, který se chce vydat na několikadenní trasu, každou hodinu narazí na problém, kudy jít, aniž by porušil některou ze zásad jízdy nebo dokonce dopravní předpisy. Systém tras s odpočívadly podobné komplikace vyřeší.
