Tady se měli pohodlně usadit zejména diváci navštěvující filmový klub. Nad jeho budoucností v Hodoníně se ale zatahují mraky. „Modernizace kina se opravdu povedla. Výborným zážitkem je hlavně ozvučení hlavního sálu, skvělým nápadem byl i vznik úžasného malý sálu, který je ideální pro žánry typu filmového klubu. Jenže začátky těchto filmů se posunuly už na 17.30, což bylo asi brzo pro soustu diváků, hodně jich to odradilo,“ svěřila se Jana Vaďurová, dlouholetá členka hodonínského filmového klubu.

Ta vidí jeho výhody především v tom, že se zájemce může na plátně podívat na snímky, které se na televizní obrazovky často nedostanou. A pokud ano, tak o řadu let později a navíc se začátkem třeba až hodinu před půlnocí ve všední den. „Pokud člověk stává ráno do práce, tak si sledování takového filmu nemůže dovolit. Navíc dřív se ve filmovém klubu dověděl víc o tom, jak vznikal film, jeho pozadí, informace o režisérovi a také samotný výběr byl cílený pro náročnějšího diváka. Sice jsme přečkali různá covidová omezení, ale po odchodu pana Řimáka na filmový klub už moc lidí nechodí. Hodonín je asi nějaký začarovaný,“ posteskla si dlouholetá divačka.

Opravovaný úsek Brandlovy ulice v Kyjově.
Kyjovská Brandlovka bude mít pod kopcem nový povrch

Na webu Kina Svět byly v pondělí v nabídce filmového klubu jen dva snímky. „Další jsem sice nepřidal, ale minimálně dva tam ještě budou, v programu jej držíme. Zvažujeme, že bychom filmový klub rozpustili v ostatním programu, ale zatím nic není definitní. Rozhodně to neznamená, že z Hodonína zmizí artové filmy, zmizela by jen škatulka filmového klubu,“ řekl Deníku vedoucí hodonínského Kina Svět Dan Krátký s tím, že chtějí udržet filmový klub minimálně do konce tohoto roku kvůli zaplaceným klubovým průkazům. Ty jsou na rok.

Podle předsedkyně Asociace českých filmových klubů Radany Korené dokonce už z Hodonína přijali informaci o tom, že filmový klub ve městě končí. „Vždycky nás mrzí, když skončí dlouholetě působící filmový klub. Vím, že nejjednodušším řešením bývá rušení. Je sice krátkozraké, ale za to jednodušší, než se snažit hledat cesty k udržení. To platí obecně pro kulturu, která nyní zažívá náročný čas,“ posteskla si Korená s tím, že i tak v České republice zůstává kolem devadesáti filmových klubů, které mají kolem patnácti tisíc členů.

Asociace navíc před deseti letech ocenila bývalého ředitele kulturních domů ve Veselí nad Moravou a pak i v Hodoníně výroční cenou. „Pro filmové kluby a kina toho udělal za celou éru svého aktivního působení opravdu moc. Vím, že u vás byly neshody politické a jiné, a musel odejít,“ podotkla šéfka Asociace českých filmových klubů. Ten tak funguje například v menším Kyjově.

Kyjovští vyhlíží větší sběrný dvůr odpadů, zatím si musejí vystačit se stávajícím.
Změna plánu. Kyjov postaví větší sběrný dvůr sám, víme proč

Zmíněný bývalý šéf hodonínského domu kultury Marcel Řimák se ale podivuje pravděpodobnému konci filmového klubu v okresním městě. „Kino je nově zrekonstruované, dvou sálové. Jeden z důvodů pro vznik malého sálu bylo promítání snímků filmového klubu, a oni je tady zruší… Připadá mi to nehorázné,“ uvedl Řimák s tím, že nevidí pro zrušení ani finanční důvody, když se klubové snímky promítají v malém sále, a nemusejí tak blokovat ten velký pro téměř dvě sta lidí.

Ještě před rekonstrukci hodonínského kina dosahovala roční návštěvnost snímků filmového klubu mezi 740 až 951 diváky. Ti za sezonu mohli navštívit přes čtyřicet filmů.