„Letos je již osmatřicátý ročník celostátní degustace hub. Několikrát jsme tam byli a říkali jsme si, že bychom takovou degustaci mohli udělat i v Ratíškovicích. A jelikož jsme obklopení borovými jehličnatými lesy s oblíbenou houbou čirůvkou zelánkou, tedy se sviňůrkou, tak jsme uspořádali košt sviňůrek,“ připomněl začátky koštu předseda pořádajícího ratíškovického mykologického kroužku Václav Koplík.

Degustace je v Ratíškovicích tradičně rozdělená na tři skupiny – sviňůrky, hřibovité a zbytek světa, kde jsou ostatní houby. Název koštu je podle čirůvky zelánky, což je podzimní houba, která roste od září až do prosince. „Možná, že kvůli tomu, že roste v borovicových lesích, tak natahuje pryskyřičnou či kořenou vůni,“ přiblížil sviňůrku Koplík.

Způsoby nakládání nejsou pravidly koštu nijak omezené. „Projevuje se osobní vkus nakladatele. Jeden málo solí, druhý hodně cukruje, třetí zase málo octuje, takže nakonec spíš rozhoduje nejlepší kompozice a vítězí ty, co nejvíce chutnají všem,“ pousmál se známý mykolog. Podle něj se letos degustátoři setkali opět se zajímavými druhy hub, například i se šťavnatkou pomrazkou, která se dříve nenakládala.

O pořadí nejlepších nakladádaných hub rozhodovaly chutě sedmdesáti lidí. „Nejsou to jen Ratíškovjáci, ale máme tady dokonce degustátory z Pelhřimova nebo Tachova. Také devadesát procent hub nám na košt dodali místní,“ podotkl Václav Koplík.

Podle něj většina degustátorů si houby také sama nakládá a na koštu se právě učí a přiučuje, co do nálevu přidat či nepřidat. „Myslím si, že úroveň koštu jde stále nahoru. Lidi si hodně poradí, což jde pak poznat i na chuti vzorků,“ uznal degustátor Antonín Koplík.

To ale nebylo vše, co na komisi čekalo. Na úvod si dopřála polévku a na závěr houbovou omáčku. Na zajídaní vzorků měla k dispozici ratíškovický chleba a na zapití víno či pivo.

Podle hlavní organizátora koštu lze nakládat téměř každou jedlou houbu. „Hodně lidí říkalo, že nejde nakládat masák čili muchomůrka řůžovka. Ale já jsem s ní na celonárodní degustaci dosáhl na třetí místo. Houby by se měly hlavně nakládat mladší a křehčí, protože ty větší nejsou tak chutné,“ upozorňuje Václav Koplík.