Slunce značí, jako by se zima chystala už na ústup. I přes tající sníh a šimrající paprsky v zádech míří skupina místních do kulturního domu ve Velké nad Veličkou. Přicházející nemoc se totiž někteří z nich rozhodli zahnat po svém – specialitou bohatou především na vitamín C. Pátý ročník soutěže o nejlepší kysané zelí na Slovácku právě začíná.

Po vstupu do sálu štípne do nosu trochu kyselá vůně nálevu. „Běžte ochutnávat. Zelí je dnes výborné," popostrčí do sálu každého přicházejícího pořadatel akce Antonín Vrba. Po zaplacení vstupného dostává každý návštěvník speciální tabulku, kam si k jednotlivým vzorkům může psát své poznámky. To proto, aby nezapomněl, který z čtyřiadevadesáti vzorků mu chutnal nejvíce.

Po prokličkování mezi stoly, kde už někteří z příchozích statečně degustují, se člověk nestačí jen divit. Podél celé stěny se táhne stůl, na kterém jsou jednotlivé vzorky vyskládané. Až přechází oči. „Tolik kysaného zelí jsem pohromadě nikdy neviděl," směje se Pavel, který je na koštu poprvé. Na začátku stolu čekají všechny ochutnavače plastové misky, do kterých si může nechat jednotlivé vzorky nabrat.

Většina z návštěvníků sáhne nejprve po dvou výjimečných vzorcích. Červené kysané zelí se je tu totiž k ochutnání jen ve dvou provedeních. „Červené zelí je výborné. Když jsem si ale chtěl jít přidat řekli mi, že už není," říká po hodině, kdy je ochutnávka otevřená jedna z místních návštěvnic.

V letošním ročníku, ale nabídli organizátoři i několik novinek. „Poprvé jsme měli k ochutnání i saláty ze zelí, které nám přivezla akční skupinka z Žeravin," popisuje jednu z nových specialit Vrba. Právě ochutnávka dalších specialit měla na koštu velký úspěch. Ten, kdo chtěl saláty ochutnat až v pozdějších hodinách, měl tak jednoduše smůlu. „Ty zmizely snad ze všech nejdřív. Bylo to totiž něco úplně nového," vysvětluje Vrba.

Skupina však kromě salátů dala do ochutnávky i několik příspěvků kysaného zelí. „Protože jsme malá vesnice, tak jsme přivezli jen sedm vzorků," prozrazuje starostka obce Žeraviny Ľubomíra Vařechová, která přijela na velický košt zelí poprvé.

Druhou novinkou, kterou si pořadatelé připravili, je změna žánru hudby. „Tradičně nám tu hrávala horňácká cimbálová muzika. Tu jsme letos vyměnili za kapelu Eldorádo. Snad si někteří lidi i zatančí," popisuje další změnu organizátor.

Uspořádat takový košt je podle něj složitý úkol. „Málokdo se s tím, že si doma dělá zelí pochlubí. Přijde mi, jako by se lidé styděli. Letos jsme rádi, že se nám sešla necelá stovka zelí," říká Vrba.

Zelí, které mohli návštěvníci ochutnat se tak nelišilo jen barvou a vůní, ale i svými příchutěmi. „Je tu i zelí s křenem, slaninou nebo chilli papričkami," vyjmenovává netradiční dochucení Karolína, která zelí už od samého začátku akce nabírá návštěvníkům.

Několik návštěvníků pokukuje po hodinkách. V pět se totiž dozví, které zelí je mezi necelou stovkou konkurentů to nejlepší. „První tři místa si odnesou keramické zeláky," hlásí do mikrofonu Vrba, který dodává že první příčky obsadili Horňáci.

Tím nejlepším se ale stalo tradiční kysané zelí z Velké nad Veličkou. „Nevím, že by bylo moje zelí něčím speciálním. Děláme ho stejně, jako když jsem byl malý, ale to jsme ho ještě v dřevěných neckách šlapali. Přidáme vždy jen sůl a kmín," prozrazuje recept autor vítězného zelí Josef Hořčica.

Ten je rozhodnutý, že své zelí dá mezi vzorky na košt i v příštím roce. „Nevím, jestli vítězství obhájím. Z velké části je to totiž spíše náhoda," dodává se smíchem král kysaného zelí.