„Patřila pravděpodobně starší ženě. Její tvar není pro ženu úplně typický, vlivem stáří měla pokleslé obě lícní kosti,“ uvedla k nálezu antropoložka a doktorandka Masarykovy univerzity v Brně Lucie Konečná.

Druhou kostru protnul výkop v její střední partii. „Dokumentovat jsme mohli pouze hrobovou jámu a v neporušené anatomické poloze pak jen horní část kostry,“ řekl archeolog Masarykova muzea v Hodoníně František Kostrouch. Zemřelý byl podle něj zcela jistě pohřebný, a to v poloze s hlavou na západ a nohama na východ, což by mohlo vypovídat o pohřbu v období pozdního středověku. Důkazem jsou i zlomky keramických nádob, které archeologové našli v hrobě.

Podle Kostroucha se prostor u dnešního kulturního domu nacházel ve středověku mimo město, přímo před městským opevněním a před vodním příkopem. Jestli je v místě větší pohřebiště, archeologové zatím nedokázali zjistit. „Jednak skrývka plochy pro parkoviště nedosahovala úrovně případných dalších hrobů a zadruhé byl celý prostor výrazně narušen dnes již zbouranou zástavbou domů z konce devatenáctého století,“ vysvětlil archeolog. Více informací by mohla přinést plánovaná stavba sousedního parkoviště.

Jak však Kostrouch uvedl, pro středověk je vcelku neobvyklé pohřbívání mimo takzvanou posvěcenou půdu, tedy hřbitov, jenž se v té době rozkládal kolem kostela sv. Vavřince na náměstí. Hypotéz, proč zde byli lidé pohřbení, je podle archeologa několik. O žádné ale zatím nechce spekulovat.

Podobné hroby už archeologové poblíž domu kultury nalezli asi před dvaceti lety, a to v místě bytových domů Pastelky. V hrobech se u kosterních pozůstatků však nenašly žádné předměty, a tak nálezy nebylo možné datovat. „Proto se tehdy archeologové přiklonili ke středověké dataci pohřebiště,“ doplnil Kostrouch.