Dokončilo tak první část ojedinělého projektu, který zatím nikdo v České republice ještě nevyzkoušel. Na jeho konci by měla být speciální komunita, ve které by Romové nejprve po detoxikaci pod dohledem odborníků odvykali drogové závislosti a poté získali zručnost v chráněných dílnách i dočasné bydlení.
Ke svým rodinám a přátelům by se tak vraceli nejen jako abstinující, ale také jako lidé schopní najít si zaměstnání a zařadit se do většinové společnosti.

„Další pokračování stojí na penězích. Jde o částku kolem deseti milionů korun. I kdyby se nám podařilo získat peníze z Evropské unie, povinná spoluúčast pro nás znamená asi tři miliony korun. To je nad naše možnosti,“ nastiňuje současnou situaci ředitelka Kroku Hana Čamlíková. Právě první část, zaměřenou na vyškolení specializovaných romských terapeutů, zaplatil Evropský sociální fond s přispěním státního rozpočtu ČR.

Budoucí komunita by měla být mezi Kyjovem a Brnem. Především pro brněnské Romy by také měla sloužit. Tamní magistrát s Krokem spolupracuje, ale finanční spoluúčast neslíbil. „Zařízení by mělo ovšem přesregionální přesah. Sloužilo by celé republice,“ vyzdvihla Dimitrovka Štandlová z Magistrátu města Brna.

Lidé pracující na projektu proto spoléhají, že v budoucnu uspějí s žádostí o peníze u vyšších složek státní správy v Praze.
Na včerejší konferenci, kterou Krok svolal k příležitosti ukončení první fáze, se všichni shodovali v tom, že Romové v drogové problematice potřebují speciální přístup. Mnohé postupy používané jinde u nich selhávají. Také jejich druh závislosti bývá rozdílný.

„Prim u nich hrají opiáty nebo čichání toluenu. Často u nich chybí obvyklý postupný vývoj, od marihuany hned přejdou k píchání heroinu. Na detoxikaci nechodívají do odborných institucí, ale provádějí ji doma podle svých vlastních postupů,“ vyjmenovala několik z mnoha odlišností streetworkerka Svatava Zajdáková.