To první, co mohou příchozí při vstupu do budovy školy obdivovat, jsou díla studentů řezbářů. Loutky čertů nebo vodníků střídají vyřezaní Simpsonovi, Křemílek s Vochomůrkou i solnička s pepřenkou. „Používáme hlavně lipové a olšové dřevo. Lípa je díky své měkkosti na vyřezávání nejlepší. Olše je trochu tvrdší, takže si můžeme dovolit víc pracovat na detailech. Nemusíme se bát, že se dřevo odlomí," vysvětluje student čtvrtého ročníku Václav Kolářík ze Svatobořic-Mistřína.
Sám nejčastěji „řezbuje", jak umění říká, betlémy. „Hodně mě inspiruje strážnický řezbář František Gajda a také náš mistr Ladislav Sedláček," vyjmenovává vzory mladý talent. Má rád i takzvané štíplé dřevo na zeď, do kterého vytváří portréty starců nebo žen s dlouhými vlasy.
Obdivné pohledy vyvolávají i obrovská akvária na chodbě. V jednom z nich je malý jeseter. Návštěvníkům dávají znát, že škola nabízí i obor rybář. „Spolupracujeme s Rybářstvím Hodonín, kde naši studenti vykonávají praxi. Kromě tohoto oboru máme ještě třídu lesních mechanizátorů. Nabízíme také specializaci na ekologii a životní prostředí, umělecko-řemeslné zpracování dřeva a i nástavbové studium, kde vyučujeme vinařství společně s podnikáním," vyjmenovává nabídku ředitel školy Libor Marčík.
Kroky přítomných vedou ven ze školy. A míří do přilehlého lesa. „Myslím si, že je to dobrá volba oboru, využití je poměrně široké," říká jednomu z rodičů k oboru lesní mechanizátor, pedagog Bohumil Láska. „Tak kluci, pojďte ukázat, jak umíte řezat," vybízí na to dvojici žáků.
Ti si nasazují bezpečností přilby i sluchátka a do rukou berou motorové pily. Kolíky, natlučené do klády stromů s nimi odříznou za pár desítek vteřin. Přihlížející skupinka jen obdivně přikyvuje. „To byl fofr," hodnotí výkon. Ten den jej předvedou ještě několikrát, aby ukázali, jak se v lese ručně odvětvují stromy.
A sledují je i rodiče. „Proč jsme přijeli? No, viděli jsme zástupce školy na veletrhu ve Slavkově a syn se sem chtěl jet podívat. Má blízko k lesu i dřevu, doma s ním hodně pracujeme. Je do něj blázen," směje se maminka možná nového žáka bzenecké školy Petra Zvěřinová. Se čtrnáctiletým synem přijela až z Vyškova.
Podívat se jde i na to, jak se v lesích využívá koňská síla. Názornou ukázku předvádí dvanáctiletý plemenný hřebec Aznavur. „Koně se ale z lesa vytrácejí, za což může hlavně moderní technika. Dnes vyjde práce s koněm v lese dráž a firmy nejsou schopné je zaplatit," vysvětluje majitel hřebce, jehož geny jsou i v Belgii, Rostislav Svoboda. Aznavur dělá, jakoby se jej nic netýkalo a pochutnává si na jablku.
