Právě pod brněnskou instituci kuželovský „větrák“ spadá. „Už potřetí jsme se tady sešli v rámci projektu S Matičkou a se Šroubkem za poznání putujem. Při něm se snažíme přiblížit našich šest mimobrněnských technických památek,“ upřesnila pedagožka.

Kromě zdobení již zmíněných perníků si tak malí návštěvníci zkusili lovení kapříka, odříkali pranostiky, poznávali druhy obilovin, nakrmili morče a kozy, nařezali dříví nebo mezi dvěma kameny namleli mouku. Za splnění úkolů na deseti stanovištích dostávali razítka. Pokud získali všechny, čekala je odměna. Do akce ovšem odpoledne zasáhla bouřka.

Ještě před tím si mlynářské řemeslo vyzkoušely například děti Veroniky Bělínové z nedalekého Lipova. „Jestli to bude na uživení rodiny zatím nevím, ale jde jim to,“ zasmála se maminka Matouše a Eleny, kterým ale tradiční práce zase tak vzdálené nejsou. „Na vesnici je ještě mají kde poznat. Chodívají se dívat k babičce,“ řekla žena.

Spodní část ruční mlýnské soustavy tvoří takzvaný ležák horní běhoun, s nímž se otáčí ve směru hodinových ručiček. „Zrní se sype doprostřed. Na kamenech jsou drážky, ty křížové obilí drtí. Musely se pravidelně ostřit. Další drážky vynášejí semletý produkt na okraj,“ přiblížil za muzeum Roman Kučera.

Jediný na Moravě

Kuželovský mlýn takzvaného holandského tipu je jediný svého druhu na Moravě. Pochází z roku 1842 a více než sto let sloužil zemědělcům z okolí. Jako exponát Technického muzea v Brně se dočkal rozsáhlé rekonstrukce a je schopný provozu.

Mlýn má kuželovitou kamennou konstrukci, která nese otočnou střechu se šindelovou krytinou a čtyřmi křídly větrného kola. Vedle stojí obytné a hospodářské budovy s expozicí horňáckého bydlení a hospodaření na přelomu 19. a 20. století. Od roku 2010 je mlýn národní kulturní památkou. V oblibě ho mají také filmaři, objevil se třeba v pohádkách Nebojsa či O statečném kováři.

Kromě mlýna v Kuželově pod brněnské muzeum spadá Šlakhamr v Hamrech nad Sázavou, Stará huť u Adamova, Vodní mlýn ve Slupi, Kovárna v Těšanech, Areál československého opevnění v Šatově a sbírka historických vozidel. „Nově jsme zavedli cestovní pas, do kterého si lidé na námi pořádaných akcích sbírají razítka. Kdo jich má čtyři a více, získá volnou vstupenku do muzea,“ přiblížila Najbertová.