V průzkumu projektu Obce v datech zveřejněném v úterý obsadil v celostátním srovnání třetí místo. Odsunul tak za sebe krajského premianta předchozích dvou ročníků: Hustopeče na Břeclavsku, které se jako druhé nejlepší jihomoravské město propadly na republikovou šestou příčku.

Analytici pracovali s veřejně dostupnými daty. „Výsledky zpracovávají podle devětadvaceti proměnných. Patří mezi ně třeba úroveň zdraví, dostupnost zdravotní péče, optimální podmínky pro práci, bydlení a vzdělání, dostupnost služeb nebo vztahy mezi lidmi,“ přiblížil manažer firmy Deloitte, která je konzultačním partnerem projektu, Filip Neterda.

Na vysoké hodnocení Slavkov dosáhl v kategorii zdraví a životní prostředí. Nejlépe si v celorepublikovém srovnání vedl u přistěhování mladých lidí a přírůstku obyvatelstva.

Výhod života ve Slavkově si už všimla Iva Zádrapová, která se do něho stěhovala teprve loni. „Ve Slavkově je kvalita života, vybavenost i příroda kolem lepší než v širokém okolí. Z těchto důvodů jsme se rozhodli právě pro tohle město, jsme tu moc spokojení,“ vysvětlila Zádrapová.

Druhé Hustopeče

U druhých Hustopečí data ukazují nejvyšší úroveň kategorie zdraví a životní prostředí mezi jihomoravskými městy. Místní vinař Pavel Košulič ocenil kromě občanské vybavenosti i bohatý spolkový život a fungující vztahy mezi lidmi. „Poslední roky se ale zásadně zhoršuje doprava. Problémem jsou i vysoké ceny nemovitostí, což je asi daň za úspěch, protože Hustopeče jsou žádaným místem pro život,“ sdělil Košulic.

Kvůli posunu Slavkova se až na třetím místě letos umístilo Brno, které doplatilo na horší výsledky v kategorii materiální zabezpečení a vzdělání. V ní mělo třeba malou dostupnost bydlení nebo kapacitu školek.

Studentce Denise Burešové se na životě v Brně líbí jeho rozmanitost. „Hlavně co se týče kavárenské a gastronomické scény. Oceňuji také, že představitelé města dbají na životní prostředí a do roku 2030 chtějí snížit emise oxidu uhličitého o čtyřicet procent. I přes to mi ale chybí v Brně víc cyklostezek. Chaotické mi občas připadají silniční uzavírky a rekonstrukce,“ vyjmenovala mladá žena, která plánuje po studiu v Brně zůstat kvůli práci.

Skokan Mikulov

Jihomoravským skokanem se letos stal Mikulov na Břeclavsku, který si polepšil o sedmadvacet míst. Okupuje 141. příčku, která ho ale v průzkumu stále řadí mezi nejhorší města v kraji. „Myslím si, že se jedná o výsledek naší dlouhodobé snahy. Vždy nám šlo o to, aby se tady lidem dobře žilo a podnikatelům dařilo. Důležité také je, aby lidé měli kde bydlet, nyní se dynamicky staví rodinná výstavba," řekl mikulovský starosta Rostislav Koštial.

Doplnil, že za největší slabinu Mikulova považuje dopravu, protože přes město vede hlavní silniční tah mezi Brnem a Vídní.

Stejně jako v předešlých letech skončilo v kraji nejhůř Znojmo, a to na 187. příčce. Podle jeho zástupců průzkum zvýhodňuje města u Brna či Prahy. „Protože jejich občanská vybavenost slouží i okolí. Vůbec nezohledňuje blízkost zahraničí. Chybí v nich tak třeba fakt, že spousta místních pracuje v Rakousku nebo že máme přímé železniční napojení na Vídeň,“ argumentovala mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková.

Stejně jako v předchozích dvou letech skončilo mezi jihomoravskými městy nejhůř Znojmo, a to na 187. příčce. Podle jeho zástupců průzkum zvýhodňuje města ležící blízko Brno nebo třeba Prahy. „Protože jejich občanská vybavenost nebo nabídka práce slouží i okolí. Vůbec nezohledňuje blízkost zahraničí, zaměřuje se jen na data z České republiky. Chybí tak v nich například skutečnost, že spousta místních lidí pracuje v Rakousku nebo že máme přímé železniční napojení na Vídeň," argumentovala mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková.

OLDŘICH HALUZA
JAKUB DOSTÁL
SÁRA JESCHKEOVÁ

Pořadí měst v kraji podle kvality života

3. Slavkov u Brna

6. Hustopeče

7. Brno

9. Židlochovice

14. Rosice

15. Vyškov

19. Šlapanice

23. Kuřim

37. Blansko

42. Pohořelice

43. Ivančice

56. Boskovice

59. Bučovice

68. Břeclav

75. Tišnov

81. Kyjov

116. Moravský Krumlov

141. Mikulov

178. Hodonín

182. Veselí nad Moravou

187. Znojmo

Zdroj: Obce v datech