Každý rok si trochu šťávy na ochutnání nechá udělat rodina Fišerových z Veselí nad Moravou. „Na zahrádce máme asi deset stromů. S manželkou sběr ovoce a jeho odvoz neřešíme, o to se starají naši synové. Přebytky vozí do veselské moštárny. Moštu míváme maličko, jenom okolo dvaceti litrů," svěřil se Fišer.

Jakkoliv se při slově mošt může vybavit jablko, například ve Strážovicích používají hrozny. „Mošt prodáváme celý rok, je totiž pasterizovaný. Máme i jiný technologický postup, hrozny nešrotujeme, ale lisujeme," vysvětlila Magdaléna Válková ze Slovácké moštárny.

Tam zpracovávají jenom vlastní hrozny z osmi odrůd. „Nyní pracujeme na Sauvignonu, dále máme Muškát moravský, Rulandské šedé a Pálavu, z modrých hroznů jsou to Modrý Portugal, Svatovavřinecké, Rulandské modré a Cabernet Moravia," vyjmenovala Válková.

Výsledný produkt prodává strážnický podnik ve třičtvrtělitrových lahvích, jedna stojí sto patnáct korun. „Pasterizovaný mošt má dobu trvanlivosti při patnácti stupních asi dva a půl roku od výroby. Za rok vyrobíme zhruba patnáct tisíc litrů," doplnila Válková.

Jednu z nejstarších moštáren na Hodonínsku mají kyjovští zahrádkáři. „V Hodoníně jsme v šedesátých letech nakoupili poctivé zařízení a začali jsme moštovat. Je to dobré a zdravé pro děti, chutné pro dospělé. Navíc se dá dělat i ovocné víno," řekl druhý místopředseda kyjovských zahrádkářů Walter Brüch.

Všechno ovoce podle něj musí být naprosto čisté a naopak nesmí být shnilé či nahnilé. Hniloba totiž vytváří hořkou chuť a ta se v plachtě drží, může zkazit i další várku. „Na tohle jsme velice přísní. Máme dva šroťáky, takže se nám nemůže stát, že bychom museli poslat všechny domů kvůli technické závadě. Lidé si totiž kvůli moštování berou i volno. Moštujeme jenom jablka, už se nám v minulosti stalo, že nám várka jedné tvrdé odrůdy hrušek zničila nože na zařízení," sdělil Brüch.

Ve Veselí nad Moravou také volí obvyklé druhy ovoce. „Vesměs vyrábíme z jablek, občas se nám objeví i hrušky. Naše moštárna spadá pod zahrádkářský svaz, ale mošt uděláme úplně všem, jezdí nám sem i z Moravského Písku nebo Domanína. Letos jsme začínali osmého září, do tohoto pátku jsme udělali asi patnáct set litrů moštu," přiblížil František Jakubec, který má moštárnu na starosti.

V Tasově má malou moštárnu Jan Jaroš. Za sezonu vyrobí šedesát až sedmdesát lahví šťávy, část dává i Základní škole v Hroznové Lhotě. Obyčejně zpracovává jenom svoji úrodu. „Děláme jablka a hrušky, chceme zkusit i vinný mošt. Příští rok se chystáme na oskeruše, ale to bude asi náročnější. Když jsou totiž zralé, tak se skoro nedají vylisovat," prozradil Jaroš.

Mošty se objeví i na letošním Oskorušobraní na Salaši Travičná. „Budeme mít mošty z jablek, hrušek i jejich různých odrůd. A samozřejmě z oskeruší. Kromě toho chystáme i různé přednášky o výrobě moštů, které odrůdy jsou nejvhodnější a jak na věc," uvedl vedoucí Muzea oskoruší ve Tvarožné Lhotě Vít Hrdoušek.