Oživení toku má podporu z koaličních i opozičních řad, a Kyjovští na něm zhruba půl roku spolupracují s Povodím Moravy. Říčka ale v Kyjově zatím naplno svou krásu a možnosti odhaluje pouze na severu města v Boršovských lukách, kde se před několika týdny návštěvníkům otevřela naučná stezka. S ochránci přírody ji otevírala kyjovská bioložka Zuzana Veverková. Říčce se dá ale podle ní pomoci i jinde, současně se k ní dají přilákat lidi. „Vize budoucnosti je, že by Kyjovka neměla fungovat jako stoka, která co nejrychleji odvádí vody pryč. Naopak by měla být tokem, který vodu pomalu distribuuje do svého okolí v krajině. Máme představu, že i ve městě by Kyjovka mohla vypadat úplně jinak,“ upozornila Veverková, která je i členkou městské komise životního prostředí.
Říčka by měla by být především přístupná tak, aby se k ní lidé mohli dostat. Navíc by kolem ní vedla stezka s podmostní lávkou. Procházková trasa podél Kyjovky by mohla vést od Boršovských luk, přes městský park až na sídliště Lidická, tedy až za nadjezd. „Je to trend, který se děje i ve větších městech a i u větších řek, a je ho hodné následovat. Kyjovka ten potenciál má,“ podotkla Veverková.
play_fill
Tato jedna z atraktivních novinek by mohla vzniknout díky spolupráci města s Povodím Moravy, jejichž zástupci před půl rokem podepsali memorandum o spolupráci, na jejímž konci by měly být hotová nejen nová protipovodňová opatření. Mělo by jít totiž o celý komplex opatření, která mají řešit oba možné extrémy. Tedy jak ochranu před povodněmi, tak i díky revitalizačním opatřením i dopady dlouhodobého sucha na vodní tok a na vodu vázané ekosystémy. „Měli jsme s Povodím Moravy asi tři jednání, prošli jsme si celý tok Kyjovky v kyjovských katastrálních územích, s přesahem na Svatobořice. Jsme ve fázi, kdy shromažďujeme informace, mapujeme terén a srovnáváme s návrhy, které máme k dispozici z minula,“ přiblížila v pondělí vedoucí majetkového odboru kyjovské radnice Markéta Pírková.
Suché poldry
Klíčová bude zřejmě majetková držba pozemků vhodných pro vytypovaná opatření. Po shromáždění potřebných podkladů má přijít na řadu vypracování studie proveditelnosti. „Příprava samotné studie je poměrně náročná záležitost z hlediska administrace a pak samotné její zpracování projektantem vyžaduje několik měsíců práce, samozřejmě v závislosti na předpokládaném rozsahu prací a složitosti řešení může jít i o rok,“ nastínil obvyklý postup a jeho časový výhled mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Kromě zmiňované trasy podél říčky vyhlížejí Kyjovští další její zatraktivnění a přiblížení obyvatelům místních částí, a to především v městském parku. „Mělo by jít o zavedení Kyjovky do parku v podobě jakéhosi říčního ramene. Co se týká protipovodňových opatření, u nich odhadujeme vhodné pozemky pro zmeandrování Kyjovky mezi Boršovem a Bohuslavicemi. V souvislosti s tím, řešíme i vhodná místa, kde by se daly udělat suché poldry pro případ zachycení velké vody,“ uvedl místostarosta Daniel Čmelík s tím, že by mělo jít především o rozvolnění toku a v zástavbě pak hlavně o zatraktivnění i estetičnost.
Ochranu vody a půdy považuje za dlouhodobou prioritu i nejsilnější kyjovské opoziční uskupení. „Z urbanistického hlediska je řeka jedním z toho nejcennějšího, co jen ve městě může být. Přitom v našem parku ani není vidět, že řeka teče. O vytvoření jakési Náplavky, přitom mluvíme už poměrně dlouho. Mrzí mě ale, že město před lety nekoupilo dům vedle Kyjovky. Kdyby jej na naši výzvu koupilo, tak by mohlo vytvořit pěší trasu podél Kyjovky od Boršova až po Skleňák, kde je nyní koryto v zídkách,“ připomněl projektant a opoziční zastupitel Petr Valihrach s tím, že se nepodařilo využít ani příležitosti při rekonstrukci koupaliště k vytvoření napojení sídliště Zahradní kolem Kyjovky. „I přesto, že tyto příležitosti městu utekly, tak je super, že Povodí Moravy slyší na možné úpravy řeky ve městě a na zpřístupnění Kyjovky na více místech,“ dodal Valihrach.
Jak připomněla Veverková, Kyjovku zemědělci postupně napřimovali a odvodňovali už od devatenáctého století. Poslední výrazné a necitlivé změny se zapsaly do života říčky na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století.
