„Festival má vždy tři tematicky svázané ročníky, které jdou po sobě, a poté máme rok pauzu. Využíváme ji k přípravě jiné akce. Posledně to byla Slovácká svatba,“ uvedl ředitel festivalu Josef Levek.

Tentokrát škola

Každý ročník tříletého cyklu je přitom zaměřený na dané téma. Zatímco vloni soubory pracovaly s tematikou rekrutů, letos se měly vrátit do školních lavic. Daný námět ale nebyl z nejjednodušších.

„Téma ze školních lavic a zákoutí se nakonec ukázalo docela složité. Především taneční soubory ho nemají zpracované, takže jsme školu nechali spíše v rovině slovesného folkloru, krojové přehlídky a částečně i dětského pořadu,“ vysvětlil vedoucí programové přípravy a zároveň i autor pořadu Okolo Milotic František Synek.

Milotický festival představuje mužské sbory, taneční soubory, muziky, ženské sbory, dětské soubory, ale i zpěváky a vypravěče z obcí kyjovského Dolňácka. Mohou se na něm ale objevit i skupiny z oblasti Ždánic.

„A každý rok zveme i soubory profesionální. Tím letošním byla Dolina ze Starého Města u Uherského Hradiště,“ doplnil Levek.
Na návštěvníky ale čekala také lahůdka v podobě zahraničního souboru. V minulosti Miloticemi prošla například Indonésie, Nový Zéland, Řecko nebo Slovensko. Letos svůj um předvedl soubor Nádikó z maďarské obce Szakmár ležící u města Kalcz.

Výročí i výstavy

Poslední roky pak v Miloticích věnují páteční večer některé z blízkých obcí. Tentokrát patřil pátek Vacenovicím.
Neděle byla ale naopak ve znamení domácích. Během pořadu Píseň žije totiž oslavil své jubilejní čtyřicáté výročí založení mužský sbor z Milotic.

Ani tentokrát v Miloticích nechyběl doprovodný program. V areálu zámecké konírny si mohli návštěvníci prohlédnout nové i historické části milotického krojovaného bohatství ze sbírky Ladislava Lungy. Penzion U zámku pak představil plastiky uskupení Malý formát.