Pro pamětníky jsou podle něj nezajímavější fotky, které jsou k vidění v obou patrech. Dole se příchozí podívají především na lokálky, které jezdily z a do Kyjova. „Hned po starších snímcích města, a to dokonce barevných ze třicátých let, tady máme zdokumentovanou trať do Koryčan, která je u nás jedna z posledních, na nichž se ještě něco děje," pokračuje v provádění Řihánek.

Další na řadě je železnice do Ždánic. „Jedna polovina už neexistuje a na druhé se kromě údržby nejezdí. Naposledy jsme po ní jeli soukromým vlakem před pěti lety," připomněl.

Samozřejmě je k vidění také záběry Mutěnky, která skončila jako cyklostezka. Dále se milovníci železnice podívají například na vlečku z Vlkoše do kelčanského cukrovaru. „Kromě řepy se po ní vozilo i uhlí," podotýká Řihánek.

Zejména ty nejmenší návštěvníky muzea láká do druhého patra, kde je modelová železniční dráha na více než čtyřech metrech čtverečních. „Dával jsem ji dohromady asi dvanáct let. Začínal jsem kolejemi a jako poslední jsem k tomu přidělal před dvěma měsíci rozhlednu," přiblížil vyhledávanou atrakci František Knápek.