„Takové denní centrum s noclehárnou jako je v Hodoníně by byly pro Kyjov obrovským přínosem. Lidi, kteří zůstali bez střechy nad hlavou, by tady měli záchytný bod. To může vyhovovat i těm, kterým se nelíbí, že lidi bez přístřeší jsou v čekárnách a na nádražích,“ prohlásil sociální kurátor Jaroslav Řihánek s tím, že financování i prostory pro noclehárnu se v Kyjově těžko hledají.

Přitom zájem o tento druh bydlení je v Kyjově vysoký. Už teď jsou plné obě ubytovny, s kapacitou kolem třiceti míst. Měsíční pobyt tady vyjde asi na tři a půl tisíce korun. „Dřív byl větší zájem o ubytování přes zimu. Žel v nyní neubývá klientů ani přes léto, takže je plno,“ řekl Řihánek.

V podobné situaci jsou ve Veselí nad Moravou. Tamní bezdomovci mají nejbližší noclehárnu až ve Starém Městě. „O noclehárně a denním centru se uvažovalo v novém plánu sociálním služeb. Jsou potřeba, ale při současné nejistotě financování do toho sociálního projektu nechce nikdo jít,“ uvedl ředitel veselské Charity Petr Kolařík. Ve Veselí tak lidem bez domova zbývá jen drobná pomoc ve formě jídla a oblečení. „Lidí, kteří potřebují pomoc, stále přibývá,“ podotkl Kolařík.

Jedině v Hodoníně využívají lidé bez přístřeší nízkoprahové denní centrum i s noclehárnou. „Největší nápor ještě nenastal. Dramatické to bude až tak za měsíc,“ předpovídá vedoucí hodonínské charitní noclehárny Pavel Novotný. Podle něj se jejich služeb využívají stále častěji celoročně. V současné době v noclehárně s kapacitou sedmadvaceti lůžek přenocuje za šedesát korun na noc přes dvacet lidí. „Naplněnost stále stoupá. Lidé totiž nemají příliš na výběr, protože poblíž žádné podobné zařízení neexistuje,“ vysvětlil Novotný.

Klienty hodonínského centra tvoří z osmdesáti procent muži. Podle Novotného mohou za ztrátu bydlení především problémy v rodině a alkohol. Stále častěji jsou další příčinou dluhy. „Lidi ztrácí práci, nemohou splácet dluhy a přichází o střechu nad hlavou. Navíc jsou exekutoři stále aktivnější,“ upozornil vedoucí hodonínského centra.

Podle něj hodně záleží na prvních dvou či třech měsících, kdy je člověk bez domova. „V této době lidi hodně bojují a pokud seženou práci, tak většinou od nás odchází. Pokud se ale nezachytí v záchranné síti, tak dost rezignují. Zhoršuje se jejich psychika i fyzická kondice,“ sdělil Novotný. Podle jeho zkušeností v Hodoníně nejsou klasičtí bezdomovci. „Nejdůležitější je pro lidi, kteří ztratí střechu nad hlavou, aby neztratili naději, že se jejich situace zlepší,“ zdůraznil Novotný.

Na Hodonínsku v současnosti nefunguje žádný klasický squat. Nejvíce se mu podobá areál Vinařských závodů naproti zámečku. „Tyto budovy se rozpadají a jsou stále v horším stavu. Nic podobného už v Hodoníně není,“ dodal šéf hodonínských strážníků Jindřich Vašíček.