Právě tam spatřil světlo světa 29. března 1913. Obecnou školu navštěvoval rok v Dolní Lhotě u Luhačovic, tři roky ve Vlkoši a jeden rok v Kyjově.

„Roku 1924 byl zapsán na státní reálné gymnázium v Kyjově, kde maturoval v červnu roku 1932,“ připomněl Petr Něnička, zakladatel vlkošského Military muzea, kde má Vítek od roku 2009 expozici.

Lékařskou kariéru zahájil už v roce 1932 studiem medicíny na Masarykově univerzitě v Brně. „Po prvním rigorosu se věnoval jako medik klinické práci, střídavě na vnitřním a chirurgickém oddělení v Zemské nemocnici v Uherském Hradišti a v Městské veřejné nemocnici v Ostravě,“ přiblížil šéf muzea.

Vítek promoval krátce po anšlusu Rakouska v březnu 1938, tedy jen půl roku před osudným Mnichovem. Taky jen pár dnů po promoci nastoupil prezenční vojenskou službu do školy na důstojníky zdravotnictva v záloze v Praze – Karlíně. Po absolvování byl lékařem u různých vojenských útvarech. Po obsazení českých zemí hitlerovským Německem byl přeložen do zálohy v hodnosti četaře-aspiranta.

Už v dubnu tak nastoupil na chirurgickém oddělení v Ostravě, kde zůstal až do ledna 1940, kdy krátce po smrti otce ilegálně překročil hranice a koncem března vstoupil do československé zahraniční armády ve Francii. Tam sloužil u pěších pluků a u polního pluku.

„Po evakuaci československé armády z Francie přibyl do Anglie, kde byl služebně přidělen jednak jako šéflékař motorizovaného oddílu, jednak jako zástupce velitele brigádní polní ambulance a později jako velitel jednoho pododdílu téhož útvaru,“ popsal Něnička osudy vlkošského rodáka po pádu Paříže.

Následně se Vítek v červnu 1941 dostal k československým jednotkám britského Královského letectva, kde sloužil jako šéflékař polní stíhací perutě až do 1. února 1943. „Tohoto dne nastoupil službu lékaře na chirurgicko-ortopedickém oddělení vojenské letecké nemocnice R.A.F. ve Wroughtonu,“ upozornil zakladatel muzea.

Po roce se vlkošský rodák stal asistentem plukovníka Scotta, který byl přednostou oddělení. V této funkci Vítek setrval až do prosince 1945. Anglii opustil před Vánocemi téhož roku a vrátil se jako major anglického letectva do vlasti.

Po demobilisaci z československé armády nastoupil v dubnu následujícího roku na chirurgickém oddělení Zemské nemocnice v Opavě. Chirurgii se pak dál věnoval od června 1948 ve fakultní nemocnici u Svaté Anny v Brně, kde pracoval až do své smrti v roce 1958.

In memoriam byl pak povýšen na plukovníka. Pamětní desku, která od neděle připomíná tuto významnou osobnost druhého odboje, inicioval jeho synovec. „Chci poděkovat všem, kteří se odhalení pamětní desky zúčastnili. Strýc byl správný chlap a dobrý vlastenec. Čest jeho památce,“ řekl Miroslav Vítek.

Vzpomínku na jeho strýce naleznou lidé u vstupních dveří do vlkošské mateřské školy, která stojí při cestě do Kelčan. „Velice mě mrzí, že tak smutně musel skončit nejen doktor Vítek, ale také jeho dům byl brzo zbořený a pak i mlýn jeho tatínka. Je mi ctí, že tady stojím a aspoň ta křivda, která na jeho rodu byla napáchána, se alespoň touto maličkostí napravila,“ dodal při odhalení památky na svého učitele na lékařské fakultě Jiří Dunděra.