Strážnice před časem udělala v městském lese obnovní blok, ze kterého vytlačila vysoký počet zvěře do sousední Radějovské obory. Zvěř les ničila a přibližně na pětadvaceti hektarech způsobila vysoké škody. „Třiceti až čtyřicetileté stromy zůstaly po zvěři znehodnoceny a je jen malá šance, že by se nám je podařilo dopěstovat do těžebního věku, který je sto let. Město chce tyto problémy řešit,“ popsal současnou situaci ve strážnickém lese jeho hospodář Petr Kvapil. Jak doplnil, město se snaží znehodnocený les postupně obnovovat, a to i z toho důvodu, že smrk je v našich lesích nepůvodní dřevinou. „Dřevo vytěžíme, kvůli nízké kvalitě ho ale prodáme pouze na štěpku, což nám tak akorát pokryje náklady,“ uvedl Kvapil.

Strážnice získala od Evropské unie dotaci ve výši dva a půl milionu korun. Za tyto peníze se například místo vytěžených smrků nakoupí a vysadí původní druhy, tedy dub a buk, třešeň a jeřáb. Přibudou i vzácné dřeviny. „Na rozloze tří hektarů přibude až třicet tisíc nových stromů. Chtěl bych, aby se vše vysadilo na podzim letošního roku, kdy je pro výsadbu ideální doba,“ doplnil Kvapil. Nové stromy se však před zvěří, která se do lesa ještě umí zaběhnout, bude chránit plotem.

Kromě obnovy lesa počítá projekt také s vytvořením zcela nové bělokarpatské louky, která by měla být na jednom z políček, jež dříve používali myslivci pro zvěř. „Políčko vysejeme bělokarpatskou luční směsí a přidáme i několik stromů. Celková plocha bude jeden a půl hektaru. Vybrali jsme lokalitu na hřebeni, odkud je pěkný výhled,“ odkryl Kvapil.

Bělokarpatská luční směs je směsí trav, jetelovin a bylin, kterou připravuje Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Bílé Karpaty společně s Chráněnou krajinnou oblastí Bílé Karpaty od devadesátých let minulého století. „V minulých padesáti letech se v Bílých Karpatech rozoraly stovky hektarů luk. V posledních dvaceti letech se jich už spousta opět zalučnila – bohužel se používaly komerční jetelotravní směsi, jejichž nevýhodou je, že jsou šlechtěné na vyšší produkci, nezohledňují místní podmínky a chybí v nich byliny,“ popisuje na webových stránkách Český svaz ochránců přírody Základní organizace Bílé Karpaty důvod, proč se jeho členové k přípravě regionální travinobylinné směsi před lety rozhodli. Ve směsi se objevují například sveřep vzpřímený, kostřava žlábkatá, medyněk vlnatý, jetel červenavý a alpský, vičenec ligrus, hrachor širolistý či chrpa čekánek, chrastavec Kitaibelův, pcháč panonský, třezalka tečkovaná, jitrocel kopinatý, nebo šalvěj přeslenitá.

„Podle množství bylin jsme schopni připravit tři druhy směsí, kterými se nám podařilo zatravnit už přibližně pět set hektarů v pětatřiceti lokalitách, a to od Strážnice po Strání. Něco málo je i na Bojkovicku. Zatravnili jsme například i okolí Hrubé Vrbky nebo Žerotínu,“ doplnila za CHKO Bílé Karpaty botanička Ivana Jongepierová.

Strážnické lesy jsou nyní lidem volně přístupné. Do budoucna by je měla protínat také ekologická naučná stezka.