Poslední noci klesla rtuť teploměru až na deset mínus. To pocítili téměř všichni. Nejen ti, co čekají na autobus či vlak, který je odveze na noční směnu. Nejvíce postihla venkovní zima lidi bez domova. Ti ale naštěstí mají možnost uchýlit se do hodonínské noclehárny či kyjovských ubytoven. „Letos to u nás zatím není nijak zvláštní. V podstatě jsme ještě nedosáhli hranic plné kapacity. Navíc máme přichystané přistýlky. Lidí sice trochu přibude, ale není to nijak dramatické,“ uvedl vedoucí hodonínského charitního Denního centra pro bezdomovce a noclehárny Pavel Novotný s tím, že většina lidí je tam celoročně. „V zimě tady máme o pět až osm lidí víc. Nějaký předvánoční nápor nebývá. Jejich problémem není většinou mráz jako takový, ale celoročně alkohol,“ sdělil Novotný.

V ubytovně tak přespává dvacet až pětadvacet lidí. Jako jediné na okrese funguje v Hodoníně také Denní centrum pro bezdomovce. „Jde o ty základní potřeby, aby se měl člověk kde schovat, najíst, umýt a vyprat. Pak nabízíme sociální práci, tedy poradenství, doprovody na úřady, k lékaři a vyřizování osobních věcí,“ přiblížil funkci centra jeho vedoucí.

To ale zatím nefunguje v Kyjově. „Žel u nás zatím není žádná organizace, která by měla za cílovou skupinu bezdomovce,“ sociální kurátor z kyjovské radnice Jaroslav Řihánek.

Bezdomovců přibylo

Zato v Kyjově, který je spádovým střediskem pro více než padesát obcí, jsou dvě ubytovny. Jedna ve správě města a druhá soukromá. „Kapacitu máme zaplněnou. Dá se říct, že nemám jedinou osobu bez přístřeší, která by nebyla zajištěná. Během roku máme obsazeno kolem osmdesáti až devadesáti procent, zbytek se obsadí začátkem zimy,“ uvedl Řihánek s tím, že letos lidí bez přístřeší přibylo.

Některým ale nevyhovuje bezalkohový řád center, ubytoven a nocleháren, a tak vyhledávají opuštěné domy či podniky. Jedním z takových míst je areál bývalých vinařských závodů v Hodoníně. „Myslím si, že asi po půl roce co byly opuštěné, je začali postupně obydlovat. Mají na to čich,“ přiblížil osidlování areálu, kam poměrně často vyjíždějí hasiči, ředitel hodonínské městské policie Jindřich Vašíček.

Opuštěné vinařské závody jsou mnohdy považované za hodonínský squat. Ve velkých městech, jako je například Praha, fungují squaty ale zcela jiné. „Mnohdy se jedná o vysokoškoláky, o vzdělané lidi, pro které je squatování styl života, který si v určité fázi svého žití vybrali. A jsou to lidi se spoustou alternativních a kulturních zájmů. U nás jsou to ale jen místa k přežívání,“ konstatoval Novotný. Squatting potom není jen o samotném obsazení opuštěné nemovitosti, ale bývá i sociálním protestem proti cenám bydlení. Squaty se pak často stávají kulturními a sociálními středisky.

Největší nebezpečím pro lidi bez stálého přístřeší je především v zimě alkohol. „Samozřejmě, že je nebezpečný. Nesmíme také zapomenout na to, že někteří mají i diagnózu alkoholismus, takže jej potřebují ke svému fungování. Naštěstí se dlouhou dobu nestalo, že by někdo umrzl. Dost často mají špatnou fyzickou kondici a životosprávu, kvůli čemuž se nebezpečí zvyšuje,“ upozornil Novotný.

Letošní mrazy zatím nezpůsobily větší zdravotní újmu. „Letos jsme se zatím s vážně podchlazenými nesetkali. Ale kdysi dávno tady jeden bezdomovec umrzl. Vzpomínám si, že jsme sbírali omrzlé. U lázní ležel jeden bezdomovec s tak omrzlýma nohama, že nemohl ani vstát a museli jsme jej odvést do nemocnice,“ dodal ředitel hodonínských strážníků.