Až takové nedostatky jako chybějící přechody pro chodce, špatný stav chodníků či překážky v okolí škol odhalil v roce 2007 dotazník, který pro radnici v Hodoníně vyplnil náhodně vybraný vzorek obyvatel. Jak se vlastně žije lidem ve městě Hodonín a na kvalitu života jako takovou vůbec odpovídalo také letos v listopadu už potřetí patnáct set respondentů. Ti byli rovnoměrně zastoupeni nejen podle pohlaví či věkových skupin, ale také podle lokalit ve městě, kde žijí nebo tráví svůj volný čas.

„Chceme tímto způsobem vtáhnout veřejnost do plánování strategie dalšího rozvoje města, také zjistit, zda se kvalita života ve městě zlepšuje a zda je rozhodování vedení města pro jeho obyvatele dobré,“ uvedl hlavní cíl dotazníkového průzkumu vedoucí odboru rozvoje města Jaroslav Malát.
Letos přitom podle něho odpovídali lidé na otázky týkající se tří oblastí života ve městě. „Byla to spokojenost občanů s místním společenstvím, bezpečná cesta dětí do a ze školy a také dostupnost místních veřejných prostranství,“ upřesnil Malát.

Lidé, kteří na dotazníku na požádání radnice pracovali, pak odpovídali podle koordinátorky Projektu Zdravé město Petry Hajmanové, v jehož rámci se akce uskutečnila, na řadu konkrétních otázek. „Ptali jsme se, jak jsou lidé spokojeni s městskou hromadnou dopravou, úklidem města, kvalitou bydlení, ovzduší, zda jim například nevadí dojíždět do zaměstnání, či preferují raději práci přímo ve městě,“ vyjmenovala alespoň některé z otázek koordinátorka Hajmanová.

Lidé měli přitom k dispozici bodovou škálu hodnocení od nuly do deseti. „Podle toho se při vyhodnocení zjistí, co je pro obyvatele města důležité, co funguje, nefunguje, kde je co potřeba zlepšit,“ přiblížil šéf odboru rozvoje města Malát.
K dotazníkové akci řady evropských měst, koordinované společností Timur, se přitom Hodonín jako jeden z mála v republice připojil už v letech 2004 a 2007.

„S výsledky město samozřejmě pracuje dál. V roce 2007 došlo na základě připomínek občanů například k úpravě jízdních řádů, zvýraznění některých přechodů pro chodce či umístění retardérů, které v některých nebezpečných místech zpomalují dopravu,“ vyjmenoval pozitivní změny, ke kterým město přistoupilo díky konkrétním upozorněním ze strany těch, kteří v něm žijí.

Výsledky letošního průzkumu budou podle Jaroslava Maláta známy až na jaře. „Určitě vedení města poslouží třeba při rozhodování, do které lokality uvolnit peníze třeba na obnovu parků, dětských hřišť a veřejných prostranství,“ ujistil ještě Malát.

Podle místostarostky Milany Grauové se takzvané evropské indikátory sledují v řadě zemí celé Evropy. „Dotazník ale přesně nadefinovaný není. Každé město si do něj může vnést vlastní věci, na kterých si ověřuje, co lidi trápí, a výsledky pak využije k dalšímu plánování,“ dovysvětlila místostarostka Grauová.