Na desítky pytlů slámy, které se povalují u břehu řeky Kyjovky, upozornili studenti kyjovského Středního odborného učiliště. Ti z oboru praktická škola se zapojili do projektu Recyklohraní. Kromě třídění odpadu, sběru baterií a elektrospotřebičů poukazují právě na skládku, která vyrostla v těsné blízkosti učiliště.

„Uklidit ji nemůžeme, i když je hned vedle řeky a opravdu nám vadí. Jsou na ní obrovské a velmi těžké pytle. Sláma v nich hnije a zapáchá. Navíc na protějším břehu je další skládka," upozornila učitelka Stanislava Menšíková.

Balíky u Kyjovky leží už několik měsíců a zmizet mají do konce dubna. Problém po upozornění začal řešit odbor životního prostředí společně s tím, kdo je za skládku zodpovědný. Tedy s Motoklubem Kyjov. „Musí ji uklidit do konce dubna, jinak mu hrozí vysoká pokuta," sdělil tajemník kyjovského městského úřadu Milan Jagoš.

Další skládka v Kyjově se nachází u silnice na Bukovany. I na tu upozornili Kyjovští. „Má být uklizená v nejbližších dnech," sdělil Jagoš. Počet černých skládek nejen v Kyjově v posledních letech přesto klesá. „Funguje docela dobře systém třídění a svozu bioodpadu. Dříve lidé často vyhazovali odpad ze zahrad, což už díky kontejnerům na biologické složky není časté. Úbytek skládek dokládá i suma, kterou město vynaloží na jejich odklízení. Ročně jde o dvacet až třicet tisíc korun, před lety muselo vydávat stotisícové částky," poznamenal Jagoš.

Na místech, kde by černé skládky vznikaly opakovaně, chce kyjovská radnice začít s používáním fotopastí. Od těch naopak upouští Hodonín. „Dali jsme ji tak, aby šla vidět, ale někdo ji ukradl. Když byla naopak skrytá, tak kamera snímala každý pohyb listu a jela téměř nepřetržitě," uvedla Dita Šprinclová z hodonínského odboru investic a údržby. Zároveň upozornila na nepoučitelnost těch, kteří skládky zakládají. Také se domnívá, že za jejich vznikem nejčastěji stojí lidé bez přístřeší. Venku nechávají matrace, oblečení, lahve i staré ledničky. Konkrétního jedince, který je za nepořádek zodpovědný, je ale těžké najít.

Viník uklízí

Častěji než s klasickými černými skládkami se však v Hodoníně potýkají s odpadky ležícími u kontejnerů. Za jejich likvidaci město ročně zaplatí šest set tisíc korun. Přitom za jejich uložení na sběrném dvoře místní neplatí. „Každé dva dny vyjíždí auto a nepořádek od popelnic vyváží na sběrný dvůr. Když zjistím viníka, zazvoním na něj a donutím ho uklidit si to," řekla Šprinclová.

Stejný problém řeší i ve Veselí nad Moravou. I tam obvyklých černých skládek výrazně ubylo. Naopak přibývá poházeného smetí kolem popelnic. „Je u nás téměř pravidlem, že do míst na tříděný odpad vyhazují také ten komunální. Jsou tam pak i koberce, umyvadlo nebo garnýže. Podobné skládky likvidujeme dvakrát do týdne," sdělila Jana Ondrůšová z veselských technických služeb. Z veselského rozpočtu jde ročně na tento úklid dvě stě tisíc korun.