O tom, jak jim to jde, se mohli přesvědčit i návštěvníci Řemeslných dnů v hodonínském zámečku. Právě tam hosty navedly květy vymalované sklářským pískem a hrubou moukou. Doma, v Šardicích, budou opět vytvářet slovácké ornamenty, a to v neděli před Augustiniánskou rezidencí při předhodovém malování pískem. „Malujeme, kde je potřeba. Hlavně u naší rezidence v Šardicích nebo když jsou hody tak pod majú, u domu stárka nebo u kostelíčka. Učíme malovat děti, aby tento zvyk přešel do další generace,“ říká Božena Ševelová.
Ta i v Hodoníně malovala v šardickém kroji spolu se svou kamarádkou už ze školních let Boženou Maradovou. Přitom obě už oslavily půlkulaté jubileum pětasedmdesát let. „Pocházím ze Šardic a jak ráda říkám z malovanej dědinečky. Malovat jsem se naučila od mojich stařenek Marie a Františky a hlavně od mojí maminky Boženky. V začátku mých školních let jsem malovala pískem. Už od školy mě bavilo malovat tužkou na papír různé květinky a moc mě potěšilo, když mě chválili, že to umím,“ vzpomíná Božena Maradová.

A to také na to, jak si stařenky a maminky chodily na písek do lesů a polí. „Doma pak musely písek pořádně vysušit tak, aby pěkně sypal. Dříve byli lidi chudobní a tak se slovácké ornamenty sypaly jen samotným pískem,“ pokračuje.
Možnosti se ale postupně rozšiřovaly, zlepšovaly. „Dnes si my, novodobé malérečky, můžeme dovolit smíchat písek s moukou, a to tři čtvrtiny písku a jedné čtvrtiny hrubé mouky. Po vymalování ornamentu se malba orosí vodou, třeba pomocí rozprašovače na pokojové květiny. Mouka navlhne a speče se tak s pískem. Malba pak lépe a déle vydrží. Dokud ji nesmyje silný déšť,“ přibližuje postup Božena Maradová.
Zároveň neopomene, že tento zvyk, malování pískem, je od roku 2021 zapsaný na seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury celého Jihomoravského kraje. „Před domem, před okénkem se po pomalovaném chodníčku projde stárečka v parádním kroji a jde naproti stárečkovi a podává mu poháreček ryzlinkového vínečka… Je to pro všechny krásný a nezapomenutelný zážitek,“ nastiňuje šardickou atmosféru při hodech o svatém Michalu, které si příchozí užijí na přelomu září a října.

A jaké jsou motivy pískových maleb? „Ornamenty skládáme z nejrůznějších růží a rajských jablíček, z listů a hroznů révy vinné, z různých poupátek, z pomněnek, čtyřlístku jetelinky pro štěstí, polní chrpy a mnoha jiných květů,“ ukazuje šardická malérečka.
A jak dál říká, pro toto malování musí být cit v rukou i v srdíčku. „Musí být pokora k životu, ke starým lidem a hlavně k přírodě a ke všemu živému, co je v ní,“ přibližuje Božena Maradová.
Připomíná také jedinečnost moravských písniček, slováckých krojů a také maleb. „Malujeme nejen pro krásu, ale i pro udržení starodávného zvyku, který dokázali vytvořit naši předkové. Většinou, všichni, celá dědina, soukromě hospodařila, pracovala na svých polích. To je a vždy byla práce neskutečně těžká a ubíjející, při které si lidé zpívali ty naše krásné písničky a jejich ruce dokázaly vytvořit tyto nádherné ornamenty a také je vyšít upracovanýma rukama. Tyto všechny ornamenty zdobí naše kroje i naše chodníky. My z úcty k nim se snažíme tradice udržovat. Jsem optimistka a vím, že malování ornamentů pískem, šardické kroje i naše nádherné slovácké písničky nikdy nezaniknou,“ dodává malérečka ze Šardic.