„Poprvé jsme vyjeli ale už někdy na začátku osmdesátých let do Tater, a to na pionýru z roku 1960. Jenže motorka byla jednomístná, takže jsme si od dědy Valáška půjčili dvojsedlo z jeho Mustanga, jako stupačky spolujezdce posloužily dětské stupačky z jízdního kola,“ zavzpomínal na první delší cestu František Schossmeier.

S motorkářkými dovolenými pak ale manžele Schossmeierovi na čas přestali. „Museli jsme počkat, než nám odrostly děti. V roce 2001 měl náš syn ale už dvaadvacet, takže se mohl postarat o své mladší dcery,“ pokračoval bývalý strojní údržbář.

Marie a František tam mohli vyrazit za rodinou do Annína na Šumavě, a to více než dvacet let starém Mustangovi. „Dovezl nás tam spolehlivě, jen kopce nedokázal vyjet. Některé jsme tak vyšlapali pěšky, nebo jsem je vyjel sám. Vzpomínal jsem tak na starého pionýra, který se nedal tak snadno udusit,“ připomněl si první dlouhý výjezd po dlouholeté pauze nyní pětapadesátiletý Schossmeier.

Na zpáteční cestu mu bratranec nabídl auto, to ale s díky odmítl. „Nechápal, že někoho může bavit nepohodlí na motorce. Řekl jsem mu, že jízda na motorce, třes i malé, je jiný zážitek a člověka, který ji má rád, naplní radostí,“ upozornil motocyklový nadšenec.

Následující rok jej čekala cesta na jih, k Balatonu. „Na nosič za zadní sedadlo jsme uvázali igelitový pytel se stanem, spacáky a lehátky. Jeli jsme jen na pár dní a na jih, tak jsem se oblékl nalehko, ale už v Kopčanech jsem poznal, že to byla chyba,“ uvedl Schossmeier. Po cestě se museli vyhnout dálnici, jelikož Mustang neměl v technickém průkazu potřebnou osmdesátku. I přes utrhlé špice strávil manželský pár u maďarského jezera krásné chvíle.

Díky přesčasům je další rok čekala mnohem náročnější cesta, a to až na chorvatské pobřeží. „Mustang byl už v té době hodně ojetý, tak jsem mu alespoň vyčistil výfuk, válec a vyměnil pístní kroužky. I tak se v kopcích motor přehříval a hrozilo zapečení pístních kroužků. Náročná ale byla především zpáteční cesta, kdy roztrhl píst. I přes pomoc místních nakonec musel pro hodonínské cestovatele přijet syn. „Domů jsme dojeli v pohodě, ale pohled do kufru Talbota, kde Mustang ležel jako mrtvola, byl pro mě smutný,“ podotkl Schossmeier s tím, že po návratu dal motorku opět dohromady. Mohl tak s manželkou a Mustangem jet ještě do Polska, Chorvatska či Ukrajiny.

Přesto, že byl podle něj Mustang dobrý a spolehlivý stroj, tak na dlouhé cesty měl jednu velkou nevýhodu, nemohl na dálnici. Proto si manželé v roce 2008 koupili skútr BMC 125. S ním se pak vydali postupně do ruského Kaliningradu, francouzského Saint Tropez, britské metropole Londýna a opět do Chorvatska. Letos se ale na další nevydají. „Kvůli operaci kolene nebudu moct řídit motorku. Ale chtěli bychom vyrazit do Skandinávie,“ dodal hodonínský cestovatel, který by rád své zápisky z cest vydal. Zatím ale hledá nakladatele.