„To víte, pětaosmdesát, je pětaosmdesát," komentovala své pohybové možnosti paní Emílie opírající se o berli stejně jako její manžel František. Odpočinek si dala ještě před vchodem do školy Očov. Před zdoláním dvou schůdků si musela oddechnout.

Když dorazila až ke komisi, stejně si musela ještě sednout. František Úlehla splnil občanskou povinnost rychle, ale paní Emílie potřebovala nabrat síly.

„Potřebujeme pohyb kvůli zdraví," vysvětloval pan František, proč si se ženou nenechali urnu přinést. „Bydlíme na domě s pečovatelskou službou, není to zase tak daleko. Problémy s pohybem máme až v posledních dvou letech, do té doby jsme takové věci řešit nemuseli. Já jsem ještě vloni jezdil na kole," dodal.

Jak se manželé bydlící už více než půl století v Hodoníně shodli, pokud jim bude sloužit zdraví, při následujících prezidentských volbách přijdou zase. Jsou věrnými voliči a od roku 1989 volí vždy stejnou stranu.