Pětačtyřicetiletý Rostislav se vydává se svou o čtyři roky mladší ženou s batohem na zádech a spacácích v rukou strávit chladivou noc pod širák. Pro někoho možná bláznivý nápad. Pro manželský pár to byla romantická noc na odlehlém místě mezi vinohrady poblíž Dolních Bojanovic.

„Nocujeme kousek nad vesnicí kde žijeme. Vybrali jsme si vyvýšené místo, kde stojí misijní kříž, který postavili naši předkové,“ odtajňuje výběr místa Rostislav.

Manželský pár však uvažoval o společné noci na tomto místě již před nějakou dobou. „Máme to místo rádi a chtěli jsme zde přenocovat. Sami dva pod hvězdami. Mám ale pocit, že jsme tehdy nemysleli, že by to mohlo být v zimě,“ usmívá se Rostislav.

Ruku v ruce přichází asi za dvacet minut k misijnímu kříži. Všude kolem se rozprostírají vinohrady pokryté bílou peřinou. Vše působí kouzelně, až na mráz, který na vlastní kůži pocítil i redaktor hodonínského Deníku. Manželé jsou však klidní. Po zkušenostech svých známých, kteří je k nocování v zimě inspirovali, společně rozprostírají igelit a připravují si spacáky.

„Na igelit samozřejmě dáme i karimatky. Spacáky nám půjčili naši známí, kteří nás ujistili, že v nich neumrzneme,“ říká Renáta. Pro ni je to jednoznačně jen sdílení bláznivého nápadu jejího manžela. „Když s tím přišel před dvěma dny, má bezprostřední reakce byla negativní. Za hodinu jsem se tomu smála a za dvě už jsme byli rozhodnutí oba dva,“ říká teď již natěšená Renáta. Zabalení do spacáků oba usínají. Noc je klidná. Ani jeden nezaznamenávají vážnější problémy. Po dvou hodinách spánku se probouzí Renáta. „Pak už se až do svítání střídalo lehké pospávání s bděním. Ve spacáku bylo teplo, i když trochu zima od nohou. ale celkově překvapivě fajn,“ svěřila se ráno.

Spát na sněhu však nebylo podle ní to pravé ořechové. „Sněhová peřina zní krásně a romanticky, ale postel je postel. Ráno jsem se upřímně těšila na další noc, kterou už strávím doma v posteli,“ netajila své bezprostřední pocity.

Rostislav byl o poznání spokojenější. „V této chvíli nemohu říct, jestli je lepší postel. Každopádně dnes u mě vyhrála sněhová peřina,“ usmíval se.

Renáta a Rostislav balí při východu slunce spacáky a ruku v ruce odcházejí domů. „Byla to zas další fajn bláznivina, kterou jsme s manželem absolvovali a budeme mít na co vzpomínat,“ říká Renáta. Manžel spokojeně přikyvuje, pro něhož tato noc měla hlubší výnam. „Jsem věřící katolík a po této noci obdivuji Hospodina ještě o něco maličko víc,“ uzavírá Rostislav.

Proti dobrodružství manželského páru neměl ze zdravotního hlediska námitky ani obvodní lékař z Dolních Bojanovic Miroslav Ondruš. „Pokud měli patřičné vybavení, tak proč ne. Bez něj by totiž mohli v takovém mrazu umrznout,“ vysvětlil lékař.