Je to 70 let, co zemřel Masaryk

„Nezhasl, ale dohořel,“ řekl Jan Masaryk, když jeho otec Tomáš Garrigue Masaryk zemřel. Od té doby uplynulo sedmdesát let. Výročí úmrtí prvního československého prezidenta a hodonínského rodáka T. G. Masaryka si nyní připomíná Masarykovo muzeum v Hodoníně.

„Masaryk prožil bohatý, naplněný život. Zemřel v požehnaném věku sedmaosmdesáti let. Dlouho se přitom těšil plnému zdraví a síle,“ přiblížila ředitelka Masarykova muzea a masarykoložka Irena Chovančíková. Když 14. září zemřel, zahalil se Hodonín, ale i celá země do smutku. „Lidé se s ním jezdili spontánně rozloučit do Lán, kde je pohřben. Praha byla obsazená. Vydávala se smuteční razítka, stužky, suvenýry,“ popsala tehdejší atmosféru ředitelka.

Na Masaryka lidé od té doby nemohou zapomenout, ale velké úcty se těšil už za života. „Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se stalo nepsaným pravidlem pojmenovávat po něm náměstí, školy, nemocnice i sady či památné stromy,“ řekla historička Masarykova muzea Hana Sýkorová. Zřejmě první Masarykův pomník byl podle ní postaven v červnu 1919 v Měcholupech u Kladna. V okrese Hodonín se pak nacházejí památníky ve třinácti obcích či městech. Mnohé přitom měly pohnutý osud. Několikrát se likvidovaly a znovu odhalovaly.

Po revoluci v roce 1990 byl dnešnímu Masarykovu muzeu vrácen jeho název a už za sedm let v něm vyrostla expozice věnovaná Masarykovi. Tu nyní u příležitosti oslav obohatí nové exponáty. „Koupili jsme dřevěnou sochu Masaryka od řezbáře Emila Hlavici.

Dále máme bronzový odlitek posmrtné masky a Masarykovy ruky,“ vyjmenovala Chovančíková. Důstojnější místo v expozici našel i odlitek ruky manželky prezidenta Charlotty.

Vzpomínkové akce k výročí se uskuteční ve třech dnech. Přímo v den Masarykovy smrti se sejde u pomníku v Hodoníně pietní shromáždění, kde za Masarykovu společnost promluví František Ryčl a za Společnost Milana Rastislava Štefánika Peter Uhlík. Večer se v sále Evropa uskuteční koncert smíšeného pěveckého sboru s vyhlášením výsledků dětské soutěže o Masarykovi.

Dvacátého září ožije v muzeu Charlottin klavír, na který se učily hrát všechny Masarykovy dcery, vnučky i neteře a na kterém se za normálních okolností nehraje.

„Četla jsem o něm ve Slovácku a zatoužila jsem si na něj sáhnout,“ svěřila se klavíristka a učitelka Emília Psotová, která na Charlottin klavír zahraje oblíbené lidové písničky Masaryka i skladby velikánů, jako jsou Bach, Beethowen, Mozart či Dvořák.

„Hrát na nástroji takové osobnosti je pro mě čest. Klavír má ještě starou vídeňskou mechaniku a nádherně zní,“ těší se klavíristka.

Přečtěte si také:

Nejstarší bustu pohodili na dvůr

Masaryk ztracený a nalezený

Osud sochy by vydal na tragikomedii