Socha se vrátila na své místo a je tam dodnes. Přežila i strhávání soch prvního prezidenta v dobách totality. „Masarykovy nohy ulomili členové hitlerjugend a vlajky před válkou, když ho strhávali. Nikdo ve vesnici se s nimi pak prý nebavil. Někteří z nich se po válce radši odstěhovali,“ vypráví starostka Kostelce Vlasta Lochmanová.

Pomníky padlých se stavěly po celé republice ve dvacátých letech. Kostelec měl v tomto ohledu dluh, který splatil až v roce 1938. Na jeho zaplacení se lidé z Kostelce složili a pomáhali s jeho výstavbou. Na svém místě dlouho nepobyl. Už v roce 1939 mu hodili fašisti ocelové lano kolem krku, zapřáhli ho za auto a sochu strhli. Při tom se odlomila spodní část nohou v jezdeckých holínkách.

„Poškozenou sochu schoval tehdejší pan řídící ve škole na půdě. Zpátky na místo se dostala až po válce,“ říká k historii pomníku Vlasta Lochmanová. V pětačtyřicátém roce přibyly ke jménům padlých z první světové války jména zabitých kosteleckých občanů z války druhé. Na svém místě zůstal pomník dodnes. Přežil i dobu, ve které se Masarykovy pomníky odstraňovaly z veřejných míst.

„Stržení pomníku před válkou vyvolalo obrovskou vlnu nevole mezi lidmi, kteří si sami zaplatili jeho postavení. Proto se nikdo v Kostelci neodvážil pomník znovu strhnout,“ říká Lochmanová. Dalším z důvodů může byt i to, že pomník byl skrytý mezí košatými vrbami. Společnost mu dělaly ženy z Českého červeného kříže, které pečovaly o jeho okolí. Slávek Malý z Kostelce mu každoročně přinášel k narozeninám věnec s trikolorou.

Masarykův pomník vnímali podle pamětníků Kostelečtí jako uctění obětí obou válek. Letos v Kostelci pískovcový pomník očistili a zakonzervovali. Spolu s Kosteleckými opravovali pomníky i v Hýslích, Moravanech a Čeložnicích. Všechny obce jsou sdružené v mikroregionu Moštěnka. Na den vzniku Československého státu, 28. říjen, plánují ve vesnicích mikroregionu pietní akty k uctění památky padlých.

Cesta Moštěnkou začíná v Hýslích ve čtyři odpoledne, pokračuje ve tři čtvrti na pět v Moravanech, v půl šesté v Čeložnicích a ve čtvrt na sedm v Kostelci. Lidé se mohou dovědět v projevech starostů zajímavosti z historie místa, ve kterém žijí.