Včelaři se shodují, že letošní rok patří k nejhorším za posledních dvacet let. Nedostatek medu je proto přinutil zvednout ceny. „Vloni jsem prodával za stovku. Teď jsem musel o deset korun podražit. Víc jsem cenu zvednout nechtěl, protože med prodávám především známým. Ale vím, že někteří včelaři zdražovali i o třicet až padesát korun," srovnal vřesovický včelař Miroslav Vaculík.

Zdražování může přivést lidi od včelařů do supermarketů. V těch si ale musí dávat pozor na kvalitu medu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) totiž zjistila, že je polovina medů v obchodech falšovaná.

„Z pětadvaceti vzorků nevyhovovalo po testech dvanáct. U všech těchto vzorků laboratorní analýza prokázala falšování. Výrobci do medu záměrně přimíchali méně hodnotné složky," uvedl Martin Štoll ze SZPI. Do medu se totiž nesmí přidávat jiné látky. Výjimkou je pouze jiný druh medu.

Dlouhodobě kritizují výrobky v obchodech sami včelaři. „To, co jsem v obchodech viděl, nejde za med považovat. Výrobky jsou z velké části vytvořené z cukru a medu obsahují jen trochu. Sklenice navíc nemůže stát devadesát korun. Stejnou částku za jeden kilogram totiž dostávají včelaři od společností, které med vykupují," vysvětlil člen a zdravotník hodonínského okresního výboru Českého svazu včelařů (ČSV) Vít Marada.

Špatnou zkušenost ale mají i sami spotřebitelé. Je mezi nimi například Jitka Horáková. „Sestra jednou koupila med z obchodu. Říkala, že byl levný. Chutnal ale příšerně," popsala mladá žena. I proto sama nakupuje raději přímo u včelařů.

Těm už ale dochází zásoby. U Jana Andráše si lidé med už letos nekoupí. „Všechno jsem vyprodal," řekl strážovický včelař. Za nedostatek medu může podle Vaculíka dlouhá zima a špatný květen. „Matka klade na jaře nejvíce vajíček, aby byl dostatek včel na sběr pylu. Bohužel kvůli špatnému počasí nebyla včelstva tak silná," vysvětlil Vaculík.

Včelaře ale netrápí jen malé množství medu, problémem jsou i nemoci jako varroáza či mor včelího plodu. Poslední případy této nemoci se objevily loni v Radějově a v roce 2010 ve Bzenci a ve Vracově. V hodonínském okrese jsou ale takové případy výjimkou. Hodonínský ČSV v regionu nemoc monitoruje už od roku 2004. „Hodně se nám to osvědčilo. V podstatě jsme mor z našeho okresu vytlačili. Úly se už u nás nepálí. Jedině, když včelař něco doveze z jiných krajů," sdělil Vít Marada.

Právě přivezené staré úly ze Slovenska stály za tři roky starým případem. Původce onemocnění totiž přežije běžné dezinfekční prostředky i vysoké teploty. Také proto je mor včelího plodu nejzávažnějším onemocněním včelích larev. Včelaři se jej zbaví jedině tak, že spálí včelstva i s úly.

Nové ale vyjdou na několik tisíc korun. Kvůli vysokým cenám však včelaři nemusí nakupovat staré úly z druhé ruky. Pomoct jim mají dotace od Jihomoravského kraje, který každý rok vyhlašuje dotační program na podporu včelařství.

Nyní pomůže Jihomoravský kraj také s monitorováním včelího moru. Monitorovací studii provede Výzkumný ústav včelařský z Máslovic. „Výzkumníci posbírají a vyšetří celkem sedm set vzorků z úlů z celého Jihomoravského kraje. Ve studii pak shrnou situaci, popíšou, kudy se mor šíří. Také vypíší možnosti prevence, odhadnou škody způsobené chorobou a navrhnou opatření k tlumení a prevenci nákazy," přiblížila obsah studie mluvčí Jihomoravského kraje Denisa Kapitančiková.

Podle Marady se ale v České republice rozšiřuje nový nebezpečný trend v boji s morem včelího plodu. Jedna větev včelařů chce totiž včelstva šlechtit. „Nechtějí pálit celá stanoviště, jen nakažené úly, u kterých se nemoc prokáže klinicky. Z vlastní zkušenosti ale vím, že infikovaný úl není vždy v učebnicovém klinickém stádiu. Často tak veterináři mor v nakaženém úlu nenajdou," vysvětlil zdravotník ČSV.

Kvůli tomuto přístupu také vystoupil z Cechu profesionálních včelařů. „Bude to nová katastrofa v šíření včelího moru, což ukáže čas," myslí si Vít Marada.

RADKA KŮŘILOVÁ