O necelý rok později město odstartovalo seriál žalob a soudních sporů s majitelem zbouraných staveb o to, kdo demolice zaplatí. Do kauzy starší než deset skočili rovnýma nohama noví zastupitelé, kteří ji měli tento týden na doporučení rady uzavřít a žaloby stáhnout. „Další vymáhání žalovaných pohledávek považujeme za nehospodárné a neúčelné. Naopak dalším setrváním v soudních sporech budou městu vznikat zbytečné náklady,“ odůvodnil návrh vedoucí právního odboru Petr Spazier.

Upozornil na to, že nyní už bývalý vlastník budov má totiž letos za sebou i exekuční dražbu. Ta ale podle něj uspokojila jen přihlášené věřitele s dluhy přesahujícími sto milionů korun. „Pohledávky byly uhrazené z menší části. Společnost nemá majetek, v podstatě nemá ani padesát tisíc korun, aby na sebe podala insolvenční návrh,“ vysvětlil vedoucí.

Další řízení soud nařídil na konec listopadu. „Jen za předpokladu, že uspokojivě doložíme, co soud po nás nyní žádá, je možné, že v některém nebo i ve všech případech soud žalobám vyhoví, avšak jen zčásti, a to nejvýše dle znaleckého posudku,“ uvedl právní zástupce města Jiří Táborský. Znalec uznal u nákladů na demolice jen osm z šestadvaceti milionů korun.

Řada zastupitelů považuje stažení žalob za předčasné. „Chybí stanoviska finančního a kontrolního výboru,“ uvedla zastupitelka Milana Grauová, která v době bourání i podání prvních žalob byla v úzkém vedení radnice.

Podobně vidí situaci i zastupitel a právník Vítězslav Krabička, který poukázal na to, že soudní pře o šestadvacet milionů korun už stály město další více než tři miliony korun. „Mají být ještě vyslechnutí svědci,“ řekl.

Naopak koaliční zastupitel Vojtěch Novák reagoval tím, že ani vítězství ve sporu městu žádné peníze nepřinese. Těsná většina nové koalice umožnila vzít žaloby zpět, ale s podmínkou, že se protistrana vzdá práva na náhradu nákladů řízení. Pohledávky ale radnice ještě neodepsala.