Ještě než nastává čas pro půtky, mají legionáři, bolševici i prvorepublikoví vojáci rozložené na několika místech skanzenu svá ležení. Chystají si zbraně, obědvají nebo hovoří s kolemjdoucími.

Pro některé z aktérů je legionářská uniforma něco víc než kostým pro bojové ukázky. „V legiích bojoval můj pradědeček, proto k tomu mám blízko. O historii se zajímám od malička, naši skupinu, která obvykle představuje pátý střelecký pluk legií, máme asi dva roky. Jsme hrdí na to, co legie udělaly pro vznik republiky,“ říká jeden z účinkující legionářů Jaroslav Bytešník z Maršova na Brněnsku.

Jejich jednotku, která se vedle vystupování na rekonstrukcích věnuje osvětě a účasti například na pietních aktech, tvoří prakticky celé rodiny. „Začali naši chlapi před dvěma nebo třemi lety. A nás to pak začalo bavit taky. Přidaly jsme se, potřebovali zdravotní sestry a taky dohled. Popíjet ovšem nemůžou, protože mají pušky a koneckonců taky řídí,“ říká s úsměvem Leona Závodníková v úboru legionářské zdravotnice.

Kousek dál je slyšet tahací harmoniku. U jedné z chalup mají svou základnu kazaňští bolševici. Politického komisaře jim dělá Vlastimil Křišťan. „Vojenské historii se věnuji deset let. Od mala jsem si hrál s vojáčky, pak jsem začal jezdit s kamarády na akce za Rudou armádu. Historii také studuji, věnuji se československým bolševikům v Rusku, okrajové, ale zajímavé skupině,“ vysvětluje Křišťan.

Za chvíli už je badatel v čele malého průvodu ve své roli politruka. Bolševici jdou totiž agitovat mezi legionáře. „No tak bráškové, soudruzi, přidejte se k nám, bude zase dobře,“ apeluje Křišťan ve své roli komisaře na legionáře. Ti postávají před chalupou a nic neříkají. Bolševici se otáčí a s rudými prapory a transparentem s ruským nápisem Všechnu moc sovětům se zase vrací ke svému ležení.

Brzy přibíhá jeden z důstojníků. „Legionáři končit, po jednotkách ve dvouřad nastoupí,“ velí a píská na píšťalku. Brzy vypukne boj o Kazaň. „Legionáři tehdy dosáhli dobytím jednoho z největších a nejbohatších ruských měst mimořádného úspěchu. Ve strážnickém skanzenu připravujeme různé ukázku už šestým rokem, zdejší prostředí s lidovými staveními umožňuje diváky více vtáhnou do doby a její atmosféry,“ říká Miloš Borovička, mluvčí pořádající Československé obce legionářské. Dodává, že pořadatelé vždy řeší stejný problém. „Legionáře chtějí hrát všichni, vždycky je potřeba rozhodnout, kdo bude hrát bolševiky, to se totiž nikomu moc nechce,“ usmívá se Borovička.

Jeho slova potvrzuje jeden z aktérů, Jan Kule. „Bolševiky děláme jen okrajově, pro legionáře, je to taková recese. Obvykle děláme německé armády v obou světových válkách a jako jediní v republice také finskou armádu,“ říká Kule.

Aktérů bojové ukázky jsou desítky. Přes palouk rachotí pušky i těžký kulomet. Legionáři i bolševici nastupují, přijíždí i obrněné auto. Po půl hodině prudké boje končí a stovky diváků všechny aktéry odměňují dlouhým potleskem.

Někteří jsou tu na výletě o dovolené. „Chtěli jsme se podívat do skanzenu, abychom dětem ukázali, jak se dřív žilo a zjistili jsme, že tu bude i legionářská ukázka. Tak jsme návštěvu naplánovali právě na sobotu, abychom si prohlédli skanzen i vystoupení,“ říká jeden z návštěvníků Pavel Bystřický.

Další zajímala i historie a muži v uniformách. „Na podobné ukázky chodím výjimečně, ale moc se mi líbila. Historie mě trochu zajímá, nu a navíc spousta žen má slabost pro uniformy,“ hodnotí Naděžda Benešová Tábora.

Někteří diváci měli i osobnější důvod k návštěvě. „Strýc mého dědy z matčiny strany byl divizní generál Josef Kroutil. Před dvěma týdny byl u nás v Bučovicích Legiovlak, a teprve tehdy jsem se dozvěděl, že můj příbuzný bojoval v legiích a velel jejich čtvrtému pluku,“ říká další z diváků Petr Urča.

Jak dodává, postupně se nyní s legionářskou historií seznamuje. „Myslel jsem si, že v naší historii nemáme moc nač být pyšní, ale když jsme teď seděli s chlapy z Legiovlaku, uvědomil jsem si, že jsem ve skutečnosti o historii nic nevěděl a přitom je toho docela dost, na co můžeme být právem pyšní.“ dodal divák z Bučovic s tím, že se příběh svého prastrýce i legií bude dál zajímat.