Letenku z Vídně do Sofie má už koupenou. V jeho cestovní výbavě nebude chybět ani sprej proti medvědům.

A proč tak daleká a náročná cesta pěšky? „A proč ne? Chtěl bych ve svých mladých letech zažít něco jiného než jenom práci. Na cestování mě baví svoboda a volnost. A líbí se mi hory,“ říká při setkání v redakci Deníku Michal Vrbovský.

Jeho připravovaná cesta povede napříč Evropou. Od Bulharska, přes Srbsko, Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko, Slovinsko, Itálii, Švýcarsko, Francii, Španělsko až do cíle v Portugalsku. Od příletu na letiště v bulharské metropoli Sofii už chce jít jen po svých. Nejdříve na jih do pohoří Rila.

Hodonínská nemocnice tento týden zavedla nový ceník parkování uvnitř areálu.
VIDEO: Dražší parkování v hodonínské nemocnici, zdarma je pouze půl hodiny

„Začnu v Bulharsku, které se mi hodně líbí. Tam sice lidi od nás jezdí hlavně k moři, ale pak příliš nepoznají tamní přírodu v horách, které si chci projít,“ vypráví pětadvacetiletý muž.

Za cíl své pouti dlouhé zhruba šest a půl tisíce kilometrů si vybral portugalské městečko Nazaré na Stříbrném pobřeží Atlantického oceánu.

„Říká se, že jsou tam největší vlny na světě, takže se tam každoročně sjíždí surfaři. Právě na tomto místě bych chtěl symbolicky svou cestu zakončit,“ vysvětluje lužický mladík. Nazaré se tak zapsalo sjezdem nejvyšší vlny i do Guinnessovy knihy rekordů. Hlavní surfařská sezona tam trvá od listopadu do začátku jara.

  • Podívejte se na cestu Michala Vrbovského do Santiaga de Compostela
Zdroj: Youtube

A právě v tomto období by rád k pobřeží Atlantiku dorazil i jihomoravský cestovatel. Nejlépe ještě před Vánocemi. „Počítám s tím, že by mi mohla cesta trvat sedm až osm měsíců. V průměru bych mohl ujít zhruba třicet kilometrů denně,“ nastiňuje Michal Vrbovský obtížnost trasy, která počítá s italskými Dolomity i s výšlapem do více než tří tisíc metrů v Pyrenejích.

Pro náročný plán také sbíral v uplynulých letech zkušenosti. A to v České republice i jinde v Evropě. Na více než tři sta kilometrů dlouhou poutní svatojakubskou cestu se předloni vydal ze španělského Ovidea do Santiaga de Compostela. Za dvanáct dnů udělal více než 450 tisíc kroků.

„A minulý rok jsem šel s kámošem z domu na Sněžku. Bylo to nějakých tři sta třicet kilometrů. Došli jsme tam za týden. Měli jsme docela málo volna, práce celkem limituje,“ podotýká cestovatel, který zatím nahoru nejvýše vystoupal do více než čtyř kilometrů ve francouzských Alpách.

Po svou více než půlroční pouť bude potřebovat také dostatek času. To znamenalo podat výpověď. „V práci to vzali docela v pohodě. A řekli, že když se vrátím, tak by mě vzali zpátky,“ přikyvuje.

A právě zaměstnání mu doposud slouží i jako trénink po cestu, kterou odstartuje 7. května. „Pracuju jako číšník, takže se docela nachodím i deset až dvacet kilometrů denně,“ říká s úsměvem.

Další přípravou je pro něj fotbal, a to především na hřišti hodonínského Nesytu, za který v této sezoně nastupoval. „Také se snažím otužovat,“ doplňuje mladý muž.

Plánovaná trasa Michala Vrbovského s délkou přesahující šest tisíc kilometrů.Plánovaná trasa Michala Vrbovského s délkou přesahující šest tisíc kilometrů.Zdroj: se svolením M. Vrbovského

Svou cestou z Bulharska do Portugalska by chtěl zároveň podpořit dobrou věc, a to benefiční kampaní, z níž by padesát procent příspěvků šlo na pomoc lidem, kteří nemohou chodit a jsou odkázaní na invalidní vozík. Svou pouť chce pak popisovat na Instagramu @vrbis_na_cestach.