„Co se týče zlobivých dětí, situace je stejná jako každý rok. Máme zlobivé i hodné děti,“ řekl čert. Ten budil mezi malými návštěvníky čertovského harašení respekt. Někteří se s ním nechtěli ani vyfotit. Nakonec ale poslechli rodiče a nechali se zvětšnit do rodinného alba společně s mikulášskou družinou.

Mikulášská družina v čele s čertem nesetrvala na pěší zóně moc dlouho, a tak si děti mohly oddechnout. „Teď jedeme na benzinku a potom do Radějova. Naše cesta bude pokračovat podle toho, kam nás nohy zavedou,“ upřesnil další plán trasy mikulášské družiny samotný Mikuláš, který měl na spěch, a tak se kluzkém terénu hodonínských chodníků podepíral berlou. Po jeho odchodu stále proudil na hodonínskou pěší zónu dav dětí s rodiči. Čertovská zábava totiž pokračovala. Organizátoři připravili pro všechny hodné i nehodné čertíky, rarášky, ďáblíky, belzezuby a veškerou havěť pekelné ceny. Děti se tak činily a připravily si masky. Většinou si na čepice nasadily alespoň blikající rohy.

„Maminka mi koupila i vidle, abych byl čertík, jak se patří. Pytel jsem si nevzal, protože mám doma jen špinavý od brambor,“ povyprávěl o svém čertovském převleku Michal Holešinský. Na zahřátí promrzlých návštěvníků zařídili organizátoři i horké občerstvení. Na konci akce čekalo na čertíky ještě jedno překvapení, a to volba nejmilejšího malého a nejodpudivějšího velkého starého čerta.