„Je to hlavně zásluha ředitelky Masarykova muzea v Hodoníně Ireny Chovančíkové, slovenského archeologa Petera Baxy a Jitky Vlčkové z Národního památkového ústavu Praha. Potřebné analýzy a materiály připravili i další pracovníci a odborníci," sdělil vedoucí mikulčického památníku František Synek.
Podle Ireny Chovančíkové je zpracovaná nová nominační dokumentace včetně managementplánu. „Je vytištěná v české a anglické jazykové verzi. Patnáctého září ji má podepsat česká ministryně kultury a do třicátého září má být odevzdaná do Paříže," informovala ředitelka Masarykova muzea.
Ve francouzském sídle UNESCO bude nominační proces pokračovat. Do konce ledna ještě budou možné podat případné doplňující materiály. „Během roku 2013 se má uskutečnit předvýběr projektů, které bude posuzovat skupina hodnotitelů. Buď k nám přijede nějaký hodnotitel inkognito, nebo oficiálně," popisuje další průběh nominační procedury Chovančíková.
Po sepsání hodnotitelských posudků se má v roce 2014 rozhodnout o tom, jestli se i Mikulčice zapíší na seznam UNESCO.
Nominační dokumentace se oproti prvnímu pokusu změnila i kvůli tomu, že areál prošel řadou změn včetně úpravy zeleně a vyzdvižení základů kostelů. „Plán se aktualizoval, jak co do možností managementu, tak především co do argumentace, která by podpořila nominaci. Původní hodnotitelský posudek byl totiž postavený na tom, že se mimořádná hodnota Mikulčic neprokázala," uvedla ředitelka.
Na zápis do seznam kulturních památek UNESCO aspiruje velkomoravské hradiště, z osmého až desátého století, s rozsáhlým podhradím na ostrovech v řečišti toku Moravy o celkové rozloze až padesát hektarů. Nejvýznamnějšími částmi raně-středověkého areálu jsou základy knížecího paláce, dvanáct kamenných kostelů, pohřebiště s celkovým počtem přes dva a půl tisíce objevených hrobů a pozůstatky mohutného valu. Na druhé straně řeky Moravy doplňuje velkomoravský komplex zřejmě nejstarší dochovaný křesťanský kostel ve střední Evropy – kostel svaté Markéty Antiochejské v Kopčanech.
