Nejen proto on s dvaceti kamarády ze spolku Gurmáni Mikulčice připravují už pět let pravou domácí Mikuleckú zabíjačku. O tradiční zabijačkové speciality nepřišli lidé ani letos. V sobotu se jich do mikulčického kulturního domu sjelo několik stovek.
„Zabíjačka byl dřív svátek,“ vzpomíná Vavrys, který vykrmil a zabíjel i tři prasata ročně. Dnes už je podle něj domácí porážka čuníků i na Slovácku spíš koníček pro ty, kteří stejně jako rybáři či myslivci investují peníze do něčeho, co je baví.
„Všichni dobře víme, že v masnách to není to pravé ořechové, proto chceme alespoň jednou ročně nabídnout tu pravou atmosféru domácích zabijaček,“ přibližuje hlavní důvod k pořádání akce prezident Gurmánů Vít Pavka.
Protože zákon uznává domácí zabijačku jen v domě hospodáře, který si prase zabíjí pro svou potřebu, nebo na schválených jatkách, nesmí se čuníci porážet veřejně. Proto lidé skutečné zabíjení prasat neuvidí a ochutnají až hotové tradiční speciality. Letos v Mikulčicích porazili celkem čtyři čuníky, což je dvakrát tolik jako loni.
„Zabili jsme více prasat a oddělili jsme prodeje. Zvlášť je letos prodej zabijačky do tašek domů a zvlášť nabídka hotových teplých jídel. Je to jednak proto, aby se netvořily fronty, jednak aby nás lidé nevykoupili, což se nám stalo loni, a návštěvníkům zbylo něco k večeři,“ přibližuje letošní novinky Gurmánka Jarmila Uhrovičová. Ta společně s dvacetičlenným týmem v pátek i v sobotu strávila v kuchyni množství hodin, aby bylo na sobotní akci vše připravené. Kromě tradičních jelítek, jitrnic, tlačenky, ovarové polévky či pečeného masa totiž Gurmáni vaří i čtyři speciality podle receptur, které si lidé vymysleli při zabijačkách. Kromě zabijačkového guláše tetky Janky se podávala Matúšova zabijačková karmína, játra kmotra Rašky a Mozeček strýčka Hromka.
„Uvítali bychom, vyzkoušeli a zpropagovali i další recepty z Podluží,“ vybízí lidi k zaslání vlastních domácích receptur Uhrovičová.
Chybět na zabijačce, kterou doplnil i košt asi padesáti vzorků pálenek a vín od místních vinařů, nesměly ani škvarky. Gurmáni se shodují, že ty připravit, je ta nejzodpovědnější práce. „Musím je hodně míchat, aby se nepřichytily. Rostou z toho svaly a břucho, když se pak škvarků hodně pojí,“ usmívá se u kotle Emil Bilský. A veselé byly i historky, které Gurmáni vyprávěli o řeznících. „Jednou zdejšího řezníka Bohuša, který byl velice šikovný, zavolala vyplašená rodina, že jejich prase je divné, že asi umírá a musí ho jít rychle zabít. Když řezník zjistil, že praseti dali sežrat zkvašený švestkový kompot, řekl jen: Bodaj by ne. Pak odešel a nechal ožralé prase vyspat,“ směje se ještě dnes Gurmán Vavrys.
