Ministerstvo se v rozhodnutí opírá o podklady procesu EIA, tedy vyhodnocení vlivů na životní prostředí. „Stanovisko vychází z podkladů, které byly k dispozici. Tedy dokumentace i oponentního posudku. Z důvodu předběžné opatrnosti jsme nechali zpracovat k otázce ochrany podzemních vod ještě hydrologický posudek," uvedla za resort životního prostředí Dominika Pospíšilová.

Zároveň upozornila, že tímto ministerstvo těžbu nepovolilo. „K tomu nemá zákonné kompetence. V tomto případě ji může povolit pouze příslušný obvodní báňský úřad za splnění mnoha předpokladů a zákonných požadavků," doplnila Pospíšilová. Kromě toho ministerstvo k souhlasnému stanovisku přilepilo osmapadesát podmínek, které musí těžební společnost splnit.

Proti závěrům posudku se ohradili hodonínští vodaři, kteří zajišťují životadárnou tekutinu pro osmašedesát obcí čtyř okresů a stáli u vzniku podpisové akce NE! ohrožení vodního zdroje pitné vody pro Hodonínsko. „Všechny argumenty a technické i zákonné důvody předkládané proti těžbě byly zlehčené a zbagatelizované. Jako jediné byly opět vzaté v potaz ty předkládané žadatelem," posteskl si ředitel Vodovodů a kanalizací Hodonín (VaK) Pavel Koubek.

Také podle něj souhlas neznamená povolení těžby. „Bude následovat řada správních řízení, takže naše snahy rozhodně nekončí. Hledáme všechny dostupné možnosti," ujistil Koubek.

Vodaři spolu s občanskými sdruženími a dalšími podporovateli petice upozorňují především na to, že by těžba ohrozila prameniště podpovrchové pitné vody Bzenec -komplex. Právě ten zásobuje vodovodní kohoutky pro sto třicet tisíc obyvatel hodonínského okresu. „Vznikem otevřené hladiny by obrovským způsobem vzrostlo riziko znečištění tohoto zdroje. Proudění podpovrchových vod totiž vytváří jakousi spojnici prameniště se zamýšleným štěrkovištěm. Ve studnách, z nichž čerpáme, je dnes voda chráněná patnáctimetrovým nadložím. Odstraněním těchto krycích vrstev se otevře vodní hladina, čímž se doslova vytvoří otevřená rána pro celé území," vysvětlila před časem v parlamentu vodohospodářka VaK Martina Škodáková.

Také zástupci obou dotčených obcí jsou proti těžbě. „Ani s ní v územním plánu nepočítáme. Samozřejmě souhlasné stanovisko je pro nás i naše obyvatele špatnou zprávou. Očekávám, že se otázkou budeme zabývat i na nejbližším zastupitelstvu," sdělil místostarosta Moravského Písku Leoš Filípek.

Podobně jsou na tom sousedé z Uherskohradiš­ťska. „S těžbou nesouhlasíme, přinesla by totiž víc negativ než pozitiv," uvedla starostka Uherského Ostrohu Hana Příleská. Také poukázala na to, že pro případnou těžbu je zapotřebí změna územního plánu. „V současnosti silně převažuje názor se změnou nesouhlasit," doplnila.

Těžařská firma Františka Jampílka z Lázní Toušeň už má vykoupené některé pozemky. Ty ale v současnosti slouží jako pole. Zástupce společnosti Pavel Josefus je s verdiktem ministerstva spokojený. „Potvrdil náš původní předpoklad a tvrzení, že těžba nepoškodí životní prostředí a zdraví obyvatel v dané oblasti. Nepotvrdily se nepříznivé prognózy Vodovodů a kanalizací a některých orgánů státní správy, což nám umožňuje pokračovat v přípravě záměru," vyjádřil se Josefus.

V následujících týdnech a měsících se podle něj firma zaměří na splnění podmínek, které ministerstvo uložilo. Mezi ty patří například stanovení hranice těžby sto metrů od hrany protipovodňové hráze, úprava účelové cesty a zajištění příznivé jakosti vody v těžebním jezeře či elektrických pohonů strojů.