Podle něj mohou školy, domy dětí a mládeže či neziskové organizace dostat vyšší pokutu jenom za administrativní pochybení, jako je nedoložení požadovaného očkování u dětí. „Výši sankcí považujeme za naprosto nepřiměřenou a pro naše organizace zcela likvidační," upozornil starosta Tupes Oldřich Vávra, který je zároveň v představenstvu sdružení, jehož členy je také deset obcí hodonínského okresu. Mezi nimi i Radějov. „Ještě jsme tuto uvažovanou změnu s ředitelem školy neprojednávali," řekl radějovský starosta Martin Hájek.

Předsedkyně sdružení Jana Jurečková požaduje, aby novela byla vrácená na ministerstvo zdravotnictví k přepracování. „Vzhledem k tomu, že může jít o stovky škol a dalších zařízení, které členské obce zřizují a provozují," odůvodnila předsedkyně.

Hodonínská reakce je mnohem vstřícnější. „S takovýmto problémem jsme se na odboru školství nesetkali a ani si na něj ředitelé škol zatím nestěžovali. Pokud do podmínek při pořádání škol v přírodě či lyžařských kurzů dají předložení očkovacího průkazu, splní tím zákonnou povinnost zkontrolovat, jestli jsou účastníci očkovaní," uvedla mluvčí hodonínského městského úřadu Barbora Lahová.

Podle informací z ministerstva nejsou obavy obcí a mládežnických organizací z výše navržených pokut na místě. „V oblasti očkování novela nepřináší podstatné změny oproti stávajícímu systému, snad jen s výjimkou právě snížení maximální výše pokut," upozornila mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová. Podle ní novela, kterou mají poslanci projednávat v březnu, sníží strop peněžního postihu za správní prohřešek, který spočívá v neplnění povinnosti, a to na sto tisíc korun. „Z judikatury soudů pak plyne, že pokuta má být přiměřená, účinná a odrazující, a také zákaz uložení likvidační výše pokuty," upozornila Čechová s tím, že záměrem novely je odstranění některých byrokratických omezení a posílení podpory zdraví.

V současnosti se v Česku provádí povinné očkování dětí do patnácti let proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, dětské přenosné obrně, invaznímu onemocnění vyvolanému Haemophilus influenzaí b, virové hepatitidě B, spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Na školu v přírodě či zotavovací akci může škola přijmout jen děti, které byly pravidelně očkované. „Nebo mají doklad, že jsou proti nákaze imunní či se nemohu očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci," doplnila mluvčí.

Podle informací vedoucí protiepidemického odboru krajské hygienické stanice Renaty Ciupek zůstává proočkovanost dětí na základě každoročních kontrol poměrně vysoká. Podle údajů ke konci roku 2013 bylo na spalničky, zarděnky a příušnice řádně očkovaných v okrese Hodonín sto procent dětí. U záškrtu, tetanu a černého kašle pak přes osmadevadesát. „Z neočkovaných dětí tvoří určitý, avšak jen malý podíl ty, které nemohou být očkované z důvodu závažných trvalých kontraindikací. Jde ale jen o jednotlivce," uvedla vedoucí s tím, že zato stoupá počet rodičů, kteří odmítají očkování svých potomků. U sledovaných skupin se v kraji snížila o sedm desetin u záškrtu a tetanu a o více než procento u spalniček. Pro zachování kolektivní imunity proti infekčním onemocněním, kterým se předchází vakcinací, je důležité udržet hladinu proočkovanosti nad pětadevadesáti procenty. „Zjištěná úroveň však naznačuje nepříznivý trend, zejména v důsledku toho, že přibývá lidí odmítajících očkování. Další pokles proočkovanosti by mohl znamenat, že kolektivní imunita by již nemusela být zajištěná," varuje Ciupek.