Opírá se o aktuální rozsudek krajského soudu, který zrušil rozhodnutí Českého báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru pro těžbu štěrkopísku a vrátil věc k dalšímu řízení. „Vyzývám všechny, kteří se této štvanice na úředníky aktivně účastnili, a těch důkazů v médiích je nepřeberně, aby se veřejně omluvili. A pokud se neomluví, ať se alespoň stydí za to, co zde posledních pět let prováděli nejenom v médiích, ale i při veřejných pojednáních, například v Senátu,“ vyjádřil se ministr k tomu, že soud podle něj potvrdil postup resortu zcela v souladu se zákony České republiky. Ten byl v minulosti častokrát kritizován kvůli vydání závazného stanoviska pro posouzení vlivů těžebního záměru na životní prostředí (EIA).

Plánovaná plocha těžby štěrkopísku mezi Moravským Pískem a Uherským Ostrohem.Zdroj: České štěrkopískyDále mimo jiné uvedl, že do rozhodování úředníků ani nezasahuje. „Vždy se řídím doporučeními rozkladové komise a nikdy nerozhoduji politicky proti jejímu stanovisku, jak to dělali někteří bývalí ministři. Přesto, kdybych rozhodoval politicky, za obce a jejich občany, kteří nechtějí těžbu doslova za humny, bych se postavil. Ale moje role je při rozhodování o procesu jiná, přesně daná zákonem,“ sdělil Brabec.

Ministerstvo také reagovalo na to, že mělo ve vydaném stanovisku upřednostnit soukromý zájem žadatele na těžbu štěrkopísku před veřejným zájmem na dodávce pitné vody pro obyvatelstvo. Tuto argumentaci označil soud jako zavádějící. „Správní orgány totiž vystavěly svá rozhodnutí na závěru o tom, že veřejný zájem na zásobování pitnou vodou nebude záměrem nijak dotčen, přičemž obsah správního spisu, se kterým se mohl soud seznámit, tento závěr podporuje,“ stojí v rozsudku senátu krajského soudu, kterému předsedala Jaroslava Skoumalová.

Jak ale dále uvedla, správní spis vyžaduje podstatné doplnění. To se týká například změny klimatických podmínek, aktualizace Státní politiky životního prostředí, závazného stanoviska stavebního úřadu či zhodnocení proudění povodňových vod. Odpůrci těžebního záměru a žalobci, mezi nimi i řada obcí z hodonínského okresu, tak bude se zájmem sledovat, právě na výsledky dalšího řízení. „Z podkladů obsažených ve správním spise aktuálně plyne, že vodní zdroj Bzenec – Komplex nemůže být těžbou štěrkopísku ve stanoveném dobývacím prostoru negativně ovlivněn,“ konstatovala předsedkyně senátu v rozsudku.

V současnosti běží účastníkům řízení dvoutýdenní lhůta, v níž mohou proti rozhodnutí podat kasační stížnost. Mezi nimi je devatenáct slováckých obcí, hodonínské Vodovody a kanalizace a Jihomoravský kraj jako žalobci a Český báňský úřad v pozici žalovaného. Kasační stížnost už podala právní zástupkyně obcí Jana Zwyrtek Hamplová zejména kvůli tomu, že se soud nevyrovnal s námitkami obcí, dokonce některé ani nevzal jako účastníky řízení. „Neztotožňuji se také s mnoha vyjádřeními soudu, nicméně respektuji, že spis je vrácen báňskému úřadu k novému projednání a doufám, že báňský úřad vezme v úvahu názor soudu v tom, že by měl posoudit nové podmínky v terénu bez ohledu na EIA a vypořádat se se všemi novými stanovisky,“ uvedla senátorka za Hodonínsko a dlouholetá odpůrkyně těžby Anna Hubáčková.

Reagovala také na ministrovy výtky vůči Senátu. „To je absurdní, hájíme veřejný zájem a snažíme se zachránit naši pitnou vodu. Za to se já nikomu omlouvat nehodlám!“ prohlásila Hubáčková. Proti těžbě se v minulosti peticemi i protestním pochodem jasně vyjádřily tisíce lidí.

Plocha těžby v plánované pískovně mezi Uherským Ostrohem a Moravským Pískem má činit téměř 24 hektarů a od nejbližšího vodárenského objektu má být vzdálená 620 metrů. „Těžební jezero bude nejmenší ze všech jezer u obdobných vodárenských soustav v povodí Moravy. Jen v samotném povodí Moravy se štěrkopísek těží u sedmi z deseti hlavních vodárenských soustav a všechny zároveň leží v záplavovém území,“ argumentoval mluvčí společnosti České štěrkopísky Petr Dušek. Podle něj není důvod věřit obavám, že právě připravovaná pískovna ohrozí zdroj pitné vody.