Vidíte nějaká úskalí rozvoje Baťova kanálu ve vztahu k životnímu prostředí?
Nevím, jestli bych to pojmenoval jako úskalí. To si úplně nemyslím. Kanál je malého rozsahu, ať už slouží jako závlahový nebo rekreační. Ve svém důsledku má pozitivní vliv na celou řadu živočichů, rostlin. Především hladina, pokud dokáže kolísat, tak vytváří vhodné prostředí, ať už pro vodní ptáky, ryby nebo právě druhy rostlin, které jsou navázány na vodní prostředí. Ve svém důsledku tak vytváří pozitivní biotop, který navazuje právě celou řadu rostlin či ptáků.
Když se trochu vrátím, tak v minulém roce tady byl ministr dopravy či zemědělství, ale tuším, ministr životního prostředí nepřijel. Co vás sem přivedlo, že jste se přidal k vládní delegaci?
Jsem tady poprvé. To je pravdou. Nebo poprvé na otvírání Baťova kanálu. Jsem Jihomoravák, pocházím z Brna, takže to sem mám blízko. Environmentální aspekty jsou tady ve svém důsledku pozitivní a jak už jsem zmiňoval, tak prostředí, které je kultivované, vytváří pozitivní mikroklima. Přece jenom vody v krajině máme čím dál tím méně, takže i soustava kanálů může přispět.
Odkáži třeba na kanály, které jsou vybudovány v Rakousku. Jsou podobného charakteru, jako je Baťův kanál, nejsou tedy otázkou těžké lodní plavby tak, jak ji známe třeba na Dunaji, ale jsou otázkou závlah, respektive rekreace.
Ministr dopravy byl na kontrole stavby nové plavební komory, kolem které mají vzniknout kompenzace pro životní prostředí, pro živočichy, například obojživelníky. Jak se vám toto řešení líbí?
Tento projekt znám. Projektant po dohodě právě s orgány ochrany přírody a krajiny navrhnul vhodná opatření takovým způsobem, aby to biotop podpořilo a spíš ho rozšířil. To znamená, ta stavba je citlivě zasazená a umožní to jak migraci, tak další rozšiřování biotopu.
A tady ve Veselí se má dělat plavební okruh pro zatraktivnění plavby. Přece jenom jde o nějaký zásah do krajiny. Tak jak to vidíte vy?
Aktuálně orgány ochrany přírody a krajiny záměr posuzují, to znamená, že je to v řízení. Úplně se k tomu nechci a nemohu vyjadřovat jako člověk, který je nejvyšší odvolací orgán v těchto řízeních. Nemám úplně detailní přehled o tom řízení jako takovém, ale vím, že to řízení probíhá a orgány ochrany přírody a krajiny posuzují právě dopad do celé řady ochran životního prostředí.
V současnosti se pracuje na prodloužení splavnění, které Baťův kanál posune až do Hodonína. Lodě se tak dostanou do řeky Moravy, kde si budou moci vybrat, jestli poplují dole po toku na Hodonín, anebo na druhou stranu na Rohatec. Zaslechl jsem o obavách, že větší množství turistických lodí by pak mohlo plout proti proudu k přírodní památce Osypané břehy a právě tam by například ptactvu větší ruch svědčit nemusel.
Nedomnívám se, že je tady problém. Lodě se postupně modernizují. Celá řada jich není na spalovací motory, ale také na elektrický pohon. Je to jednoznačný trend. Přece jenom investice do dekarbonizace lodní dopravy jsou významné nejenom pro transportní část, ale i pro rekreační část.
Máme desítky tisíc rekreačních lodí v České republice. Nejenom samozřejmě na říčních tocích, ale také na nádržích. A pravidelně jejich počet roste. Systém revizí co pět let tak, jak má nastaven Česká republika, je pozitivní. To znamená, když to hodně zjednoduším, tak po našich řekách neplují už žádné vraky. A to je pro mě důležitý aspekt ve vztahu k životnímu prostředí. Právě proto, aby nedocházelo k únikům pohonných hmot nebo nějakému znečištění prostředí.
Naposledy jsme se tady potkali na náměstí, když se otvíral dům přírody. Máte informace o tom, jaká je návštěvnost?
Přiznám se, že nemám aktuálně info k návštěvnosti, protože provozovatelem je Český svaz ochránců přírody. Ale z toho, jak jsem ho mohl vidět, je to opravdu nejmodernější a řekl bych, opravdu nejlepší návštěvnické centrum v republice. Takže všem velmi doporučuju. Myslím, že až po téhle turistické sezoně budeme moci zhodnotit, jak se to projevilo.
VIDĚLI JSTE? Bukovanský mlýn na prvního máje lákal, přijely zástupy lidí. Podívejte se