„Je velké sucho a neroste nic. Mělo by popršet," říká vřesovický houbař Miroslav Vaculík. Tomu se koncem června podařilo najít hned dvaačtyřicet praváků. Na podobný úlovek si ale v Podchřibí bude muset počkat.

I na nedalekých Soboňkách je o houby nouze. „Je tady hrozné sucho. I tráva a křoviny jsou jakoby spálené. I pařezy jsou suché," popsal tamní stav Jiří Míšek, který si sice pochutnával na houbové polévce, ale z dříve zmražených hřibů.

Podobně špatná je i situace na Dubňansku. „Je to katastrofa. Vůbec nic neroste. Jsou moc vysoké teploty, takže je to mrtvé," posteskl si bývalý šéf dubňanských mykologů Karel Kos.

Podle něj je tamní listnatý porost vyprahlý a v jehličnatých lesích na Ratíškovicku by přece jen mohlo být něco 
k nalezení. „Ani víkendové srážky houby neprobudily. Moc radosti není, vypadá to beznadějně. Pořád trpíme vláhovým deficitem," říká předseda ratíškovického mykologického kroužku Václav Koplík s tím, že i výhled počasí, kdy pršet má jen výjimečně, dělá houbařům hluboké vrásky.

Ani ve vyšších polohách Bílých Karpat lepší situace není. „Skála totiž kumuluje teplo, což je v současnosti pro houby ještě horší prostředí než v dolinách," vysvětluje Koplík.

Přes to se Ratíškovicím podařilo i v těchto houbařsky nevlídných dnech objevit několik zajímavých kousků, například na Slovensku chráněného hřiba medotrpkého či chuťově vynikající holubinku nazelenalou. Bystré oči členů ratíškovického mykologického klubu zachytily ve vyprahlém prostředí také houževnatce tygrového či hřib meruňkový, na Rohatecku známý jako Karmazin.

Už dříve objevili také květnatec archerův. Jenže v jeho dalším vývoji jej napadli chrobáci, lidově nazývaní hovnivály.

Na dubových kmenech našli i střeň dubový. „Píše se, že je vhodný do guláše. Já jej doporučuji spíše do leča," uvedl ratíškovický houbový specialista.

Podle mapy aktuálního růstu hub, který vydává Česká mykologická společnost, je situace špatná téměř po celé České republice. „Před deseti dny byli naši členové na Šumavě, a i tam je to velice špatné," potvrdil vedoucí dubňanských mykologů.

Slabý růst hub je zaznamenaný na Moravě a ve Slezsku jen na Vsetínsku a Jesenicku. O dosti hojném růstu informují jen na Havlíčkobrodsku. Právě to bude zřejmě jedna 
z oblastí, odkud budou houby putovat na tradiční ratíškovickou výstavu. Její dvaatřicátý ročník se uskuteční 
v tamní hasičské zbrojnici už velice brzy, od soboty 22. září do pondělí 24. září. „Pokud u nás neporostou, což jsem skeptický, tak pojedeme tam, kde houby jsou," řekl Koplík. Ten podobné problémy řešil i loni, nakonec ale na výstavě sešlo kolem dvou set padesáti druhů hub z Čech, Moravy a Slovenska.

Letošní výstavu bude doprovázet dvoudenní mykologická poradna Aloise Vágnera, bývalého pracovníka houbařské poradny Moravského zemského muzea v Brně. Dalším lákadlem bude výstava fotografií vzácných druhů hub. O něco lepší výhledy mají dubňanští pořadatelé. Ti totiž výstavu pořádají až o dva týdny později, 6. a 7. října. „Jezdíme pro houby do Ždánických a lužních lesů," dodal Kos.

Problémy, co dát na výstavu, neřeší jen houbaři na Hodonínsku. Na Žďársku dokonce museli podle informaci médií posunout výstavu hub 
o čtrnáct dnů.