Předchozí volby do poslanecké sněmovny tehdy dvacetiletá Eliška Gruberová z Brna vynechala. Neměla voličský průkaz. „Dlouhou dobu mě volby nechávaly chladnou. Řešila jsem jiné věci, jako je práce a nájem. Když jsem si ale chtěla pořídit voličský průkaz, bylo už pozdě a bylo mi to trochu jedno,“ vysvětluje Gruberová. Nastínila tak důvody, proč má mladá generace dlouhodobě nejnižší volební účast.

V roce 2017 se voličů do věku čtyřiatřiceti let k urnám dostavilo něco málo přes polovinu. A předchozí roky, vyjma voleb v roce 1998, nebyly jiné. Pro srovnání: lidí v důchodovém věku k volbám přišlo přes sedmdesát procent. „U mladší generace převládá pocit, že tématav předvolebních debatách se jich prakticky nedotýkají. Většina představitelů politických stran jsou starší muži a řeší záležitosti, která jim připravila marketingová oddělení,“ vysvětlil sociolog z Masarykovy univerzity Jiří Navrátil.

Podle něj se strany a hnutí soustředí zejména na skupiny, u kterých očekávají, že k urnám skutečně přijdou. „Čili lidé v produktivním a důchodovém věku. Z jejich pohledu je to celkem logické. Blokuje to ale zájem mladších lidí o politiku,“ doplnil Navrátil.

V útlumu zůstávají například o témata životního prostředí, dostupného bydlení a obecně kvality života. A sociolog Navrátil tvrdí: „Mladí mají pocit, že nikdy nedosáhnou životní úrovně svých rodičů. A že to nikoho nezajímá. Například vyhlídky na vlastní bydlení jsou špatné. Plus tady jsou témata jako klimatická změna, které strany nezvládly,“ sdělil.

Tento stav vnímá i Gruberová, ostatně proto vynechala volby v roce 2017. Avšak snaží se to brát s rezervou. „Jak říká Mikýř v Úžasné pouti internetem (pořad na internetové televizi – pozn. red), jsme utlačovaná skupina, která to vše jednou zaplatí. Na druhé straně, když si člověk pročte programy, něco si tam vždy najde. Jako u horoskopů. Dokonce i šance, že se to splní, je podobná,“ upozornila.

Mladí mají přitom nezanedbatelný volební potenciál. Jen v Jihomoravském kraji je lidí mezi osmnácti a třiceti lety téměř 160 tisíc. To je víc než desetina společnosti. A v republikovém měřítku tvoří dokonce více než osminu obyvatel. „Pokud by se mladá generace zvedla a šla k volbám, smysl by to mělo. Vytvořila by velice silnou voličskou skupinu. Ve chvíli, kdy dlouhodobě k volbám mladí lidé nechodí, je to ale samozřejmě o něčem jiném. Důležitý je ještě jeden aspekt. Až když člověk začne vydělávat a vidí, kolik odevzdává na daních, začne se zajímat o otázky, které středoškoláci, maturanti nebo vysokoškoláci příliš nevnímají,“ popsal politolog z Masarykovy univerzity Michal Pink.

Volební místnosti se otevřou dnes ve dvě hodiny odpoledne a zavřou v deset večer. V sobotu mohou lidé odvolit mezi osmou ranní a druhou odpolední. „Letos už jsem si konečně voličský průkaz pořídila. Mám pocit, že jít volit je letos moje povinnost více než kdy jindy,“ uzavřela Eliška Gruberová.