Goliášová pochází ze Bzence. Chodila zde na základní i střední školu. K umění se dostala v patnácti právě na střední škole. „Vybrala jsem si obor uměleckořemeslné zpracování dřeva. Velice mě zaujal a začala jsem se mu věnovat i ve volném čase. Bavila mne také kresba a malba," vzpomíná mladá umělkyně.

Umělecky se podle vlastních slov věnuje úplně všemu, od realistické tvorby po abstrakci s různými náměty. Vytvořit jednu řezbu jí trvá asi týden, hodně záleží na velikosti a složitosti.

K řezbě používá převážně lípu, často pracuje i s dubem. „Dubové dřevo se mi líbí kvůli kresbě a tmavosti, ale zkoušela jsem i jiné. Po vyřezání na dřevo maluji a mořím ho. Lípa je hodně bílá, tak zvýrazňuji některé linie. Ale snažím se nechávat strukturu řezby tak, aby byla vidět. To znamená, že to jenom nainpregnuji voskem nebo lakem," popisuje.

Od pátku čtrnáctého do neděle šestnáctého je na zámku výstava Bzenecký salón. Goliášová zde vystavuje asi patnáct děl. „Na vysoké škole jsem dělala jako umělecký projekt landart s tím, že jsem si vybrala vytvoření obrazce z písku na bzeneckém náměstí. Z písku jsem sesypala obraz hroznu. Měl asi dvacet krát čtyřiadvacet metrů. Vystavování na bzeneckém zámku mi nabídli právě díky předcházejícímu projektu," vysvětluje nadaná rusovláska.

Na pedagogické fakultě studuje výtvarnou výchovu a češtinu. Po škole se chce věnovat řezbě s postiženými dětmi, například při vedení výtvarné výchovy ve speciální škole.

A jaké jsou její pocity z první výstavy? „Jsem nadšená. Vystavuje tu hodně zajímavých umělců. Jsou tu obrazy, které byly malované kávou nebo vypalované do dřeva. Je zde i řezbář, u kterého jsem dělala praxi v druhém ročníku," sděluje své dojmy Goliášová.