Zatím demoliční četa z Hranic vyklízí a rozebírá, co jde. „Strojní, mnohem více viditelné bourání přijde na řadu na přelomu července a srpna,“ sdělil mluvčí radnice Filip Zdražil. Zbourání rozpadající se mlékárny vyjde město na necelé tři miliony korun. Vše by mělo být hotové během dvou měsíců.

Součástí demolice prozatím není mírně se naklánějící komín. Bezprostředně po demolici má statik aktualizovat jeho posudek. „Pokud bude komín i po dokončení bouracích prací v pořádku, tak bychom jej rádi na místě zanechali, aby mohl evokovat tradici tohoto místa,“ upozornil Zdražil.

Kromě toho město připravuje také demoliční výměr i na areál sousedního pivovaru, a to především ze dvou důvodů. „Máme negativní reakce od lidí, kteří bydlí v sousedství. Když fouká silnější vítr, tak lítají skřidlice,“ upozornil mluvčí.

Hlavně chce být podle něj vedení radnice připravené na příchod případného soukromého investora. „Nevadilo by nám, pokud by pivovar po kompletní rekonstrukci zůstal stát. Avšak chceme být připravení na to, kdyby se objevil investor, který by chtěl celý areál zastavět a nehodil se mu ten stávající objekt. Tedy že by stavěl tak zvaně na zelené louce, což je pravděpodobné,“ uvedl Zdražil s tím, že vedení města tady upřednostňuje pro využití kombinaci bydlení a služeb. Zatím se ale nepřihlásil vhodný investor, který by splnil přání města.

Právě v otázce investorství tkví podle předáka kyjovského nejsilnějšího opozičního uskupení Petra Valihracha ideový spor se současným vedením radnice. Vše navíc souvisí s plánovanou výstavbou nákladného akvacentra. „Peníze bychom raději místo do krytého bazénu dali do městských projektů v brownfieldech nebo prolukách, kde by developerem bylo město. Potom by mělo daleko větší možnosti, jak s nimi nakládat,“ upozornil Valihrach.

Postavit repliku

Připomněl v této souvislosti studii ateliéru SENAA na rekonverzi pivovaru a mlékárny. V ní areál bývalé mlékárny nabízí bytový komplex se zelenými střechami a s relaxačním vnitroblokem, kde nechybí ani mlékárenský komín. Naopak komplex pivovaru se v návrhu proměňuje hlavně funkčně, a prosvětluje se. „Pivovar tady byl zakomponovaný velice pěkně, jak pro využití města, tak občanů s nějakým infocentrem, menším sálem a s možností pro městskou galerii, o které se diskutuje. Na diskusi je ale také to, jestli by nebylo levnější a účelnější, pokud by se to chtělo prostorově zachovat, tak jej postavit nový jako repliku,“ zamyslel se Valihrach.

Kyjovský pivovar se sice nachází v památkovém katalogu, ale kulturní památkou není. „Památkový katalog obsahuje také objekty, které jsou nějakým způsobem hodnotné, ale nejsou zapsanou památkou. Například neodpovídají některým kritériím,“ vysvětlil vedoucí odboru evidence Národního památkového ústavu v Brně Aleš Homola.

Jak připomněl jeho bývalý kolega Jaromír Míčka, mezi zapsané památky se v Kyjově nepodařilo doposud dostat nejen mlékárnu a pivovar, ale ani památkově zajímavé vstupy do zavřených dolů. „Pro obnovu těchto objektů je potřeba hledat patřičné dotační tituly,“ doplnil dlouholetý památkář s tím, že u památkově chráněného objektu lze získat dotační peníze na opravy ve větší míře.

Pivovar má v katalogu jako popis památkové hodnoty významný objekt industriálního dědictví. To souvisí s tím, že zchátralý areál objektů bývalého pivovaru a sladovny tady má doloženou historii sahající až do druhé poloviny 16. století. „Hodnotný je zejména klasicistně upravený objekt varny,“ stojí v památkové katalogu.