Předchozí díly seriálu Zaniklé vesnice naleznete ZDE

Pokud by se hledalo místo v okrese Hodonín, kde zmizlo z mapy nejvíce vesnic, na stupně vítězů by se určitě dostaly současné Žeravice. V jejich katastru byly dříve podle dochovaných záznamů minimálně další tři vsi. Jednou z nich byly Horenčice, někdy udávané také jako Hořenčice či Chornice.

Hustotu osídlení tamního katastru vzpomíná ve svém díle i historik a bývalý ředitel České vyšší reálky zemské v Hodoníně František Augustin Slavík. Při výčtu pustých obcí po česko-uherských válkách uvedl v současném okrese Hodonín tři místa, která byla nejvíce zasažena. Kromě okolí Hodonína to podle něj bylo okolí Milotic a zmíněné okolí Žeravic.

„Horenčice jsou uváděné v roce 1358, když Racek ze Zborkovic prodal všechen svůj majetek, který tam měl, Alšíkovi, řečenému Kuželovi,“ píše ve své knize Kyjovsko historik Rudolf Hurt.

Pustá roku 1412

Roku 1408 byly Horenčice podle něj příslušenstvím Žeravic. Tehdy je držel Aleš, řečený Kužel ze Žeravic. O čtyři roky později už se podle Hurta uváděla ves jako pustá. Podle jím nalezených záznamů k Horenčicím náležel rybník a mlýn. Jako o pusté vesnici hovoří ještě záznamy z let 1490, 1500 a 1578.

Déle než zbytek vesnice se udržel zmíněný mlýn. Podle Hurta trval po celé 16. století. Počátkem 17. století už se o něm mluvilo jako o mlýnu žeravickém. Poslední výslovnou zmínku o Horenčicích uvádí Hurt zprávu roku 1597, kdy se o nich hovořilo jako o pusté vsi „Chornici“.

Horenčické louky a lesy drželo v roce 1611 pětadvacet lidí ze Žeravic. Z toho, že se rozsah všech horenčických polí koncem 17. století odhadoval na téměř čtyři sta šedesát měřic, lze vyvodit rozsah zaniklé vesnice. Podle Hurta nebyla zrovna nejmenší.

Bydleli nahoře

Podle jména lze usuzovat, že ves patřila na Slovácku k těch starším. Ukazuje na to koncovka –ice. Hurt vysvětluje i možný původ jména. Podle něj je takzvaného apelativního rázu, tedy charakterizující polohu. Horenčice = obyvatelé bydlící nahoře. Vzhledem k charakteru krajiny v oblasti mezi Osvětimany a Žeravicemi s tím lze souhlasit.

Historie zaniklé vsi je po většinu času spojená se Žeravicemi. I v knize Žeravice – Od minulosti k současnosti se proto lze o Horenčicích dočíst. Autorka knihy Růžena Žůrková uvádí ve shodě s Rudolfem Hurtem, že Horenčice byly pusté ještě před husitskými válkami. Přikládá ale podrobnosti. „Roku 1515 byly obnoveny, ale roku 1538 znovu zpustošeny a území přidáno k Žeravicím. Nacházely se mezi Hruškovicemi (další ze zaniklých obcí - pozn.red.) a Žeravicemi při potoku od Osvětiman,“ uvádí autorka.

Pokusy o obnovu

Tento fakt potvrzuje i Vladimír Nekuda v knize Zaniklé osady na Moravě v dobách feudalismu. Ten polohu popisuje jako severní část žeravického katastru, kde býval Horenčický rybník. Nekuda potvrzuje i pokusy o znovuvysazení vsi, jak je vzpomíná Žůrková. „Podle vkladů z let 1515 až 1535 se zdá, že byly na čas osazeny,“ píše Nekuda. Ten uvádí ještě jeden pokus o obnovení, dřívější. Už v roce 1417 měly být částečně obnoveny, když Zich z Nedachlebic bral na spolek Jana Kužela z Archlebova na zboží v dědinách Žeravicích a Horenčicích.