Po náročné rekonstrukci z evropských peněz přivítali první návštěvníky na zámku v Uherčicích minulý rok v dubnu. „Za loňskou turistickou sezonu jsme u nás na zámku napočítali kolem deseti tisíc návštěvníků,“ přiblížila kastelánka uherčického zámku Alena Lysá s tím, že od letošního dubna do půlky června už na zámek zavítaly na dva tisíce návštěvníků. „Rádi bychom, aby nás bylo konečně vidět jako třetí vrchol významného vranovsko-bítovsko-uherčického památkového trojúhelníku,“ nastiňuje kastelánka.
Zámek leží na hranici tří krajů a navíc v blízkosti hranice s Rakouskem. Jeho častými návštěvníky bývají rekreanti ze zhruba 20 kilometrů vzdálené Vranovské přehrady.
Učebnice slohů
Uherčice mají podle kastelánky velký potenciál oslovit nejširší veřejnost. „Tím, že je zámek v Uherčicích postaven právě tady, mimo velká města, neměli jeho majitelé nikdy touhu jej přestavovat. Pokaždé jen přistavěli další a další objekty. A tak zatímco objekt neustále nabýval na rozloze, exteriér sídla se ani za léta nijak neměnil. Proto na něm můžete rozeznávat jednotlivé stavební slohy – od gotiky až po pozdní baroko,“ tvrdí Alena Lysá.
Návštěvníky ohromí nejen velké arkádové nádvoří se sochami a výhledy do přírody, ale i vkusně opravené a mobiliářem vybavené komnaty v severním křídle zámku, na něž přispěla právě zmíněná dotace. Zdejší velký banketní sál, využívaný i pro koncerty, se pyšní krásnou malířskou výzdobou a rozměrnými okny. „Oken tu máme tolik, že kdyby paní uklízečka umyla jedno okno denně, včetně sobot a nedělí, zbudou jí jen dva volné dny v roce,“ přibližuje kastelánka čísla o památkovém objektu, jenž patří k vůbec nejrozlehlejším na jižní Moravě.
Severní křídlo zkrásnělo díky Unii
Evropská dotace proto byla pro uherčický zámek vítanou vzpruhou. Podařilo se z ní nejen opravit severní křídlo zámku a zprovoznit v něm nový prohlídkový okruh, ale také například zrekonstruovat páteřní rozvody inženýrských sítí. „V počátku rekonstrukce to tu vypadalo hodně neutěšeně. Všude byly výkopy a ze země na mnoha místech trčely dráty a roury. Leckteré věci bylo třeba řešit takzvaně za pochodu,“ vzpomíná Alena Lysá s tím, že opravit bylo nutné i vytápění. „Zdejší zámek sloužil jako letní sídlo, a tudíž býval pouze temperovaný. Při tvorbě projektu se zvažovalo i to, zda obnovit původní topení v zámku kamny. Ale protože historické komíny už nesplňují požadavky současných norem, bylo nutné zvolit jinou variantu vytápění,“ načrtla kastelánka.
Na vzhledu zámku mají podíl jeho dřívější majitelé – Krajířové, kteří v Uherčicích postavili nejprve gotickou tvrz, již přestavěli na renesanční vilu italského typu, k tomu přidali dvě protilehlá křídla Štrejnové, Donát Heisler z Heitersheimu přistavěl západní křídlo a bohatou štukovou výzdobu svěřil Baltazaru Fontanovi, jenž pracoval také pro císařský dvůr. Posledními majiteli byli Collaltové – významný italský šlechtický rod proslulý zájmem o hudbu a umění. Právě Odoardo III. Collalto nechal vybudovat v severním křídle, kde nyní probíhají prohlídky, svůj apartmán. Collaltům byl zámek po válce zabaven a v roce 1946 se vrátili do Itálie.
„Rádi bychom, aby nás bylo konečně vidět jako třetí vrchol významného vranovsko-bítovsko-uherčického památkového trojúhelníku.“
Alena Lysá, kastelánka zámku
Na chátrání rozlehlého uherčického šlechtického sídla se výrazně podepsal totalitní režim. Jelikož zámek ležel v takzvaném hraničním pásmu, veřejnost do něj nesměla. Nějaký čas tady pobývali vojáci pohraniční stráže, hospodářské budovy využívali zemědělci a část zámku sloužila i jako nápravné zařízení pro ženy.
Dnes je vše v Uherčicích jiné a na letní sezonu připravili pro návštěvníky například také technické prohlídky. Při nich se dozvědí zajímavosti o provedených či v současnosti prováděných opravách. Ve středu 19. července se tu koná koncert houslisty Pavla Šporcla v rámci festivalu Hudba Znojmo. Novinkou jsou letní páteční prohlídky zámku pro děti, průvodkyní jim bude princezna. Na konci července dorazí do Uherčic autoveteráni a o Podzimních slavnostech zkrášlí sídlo květinová aranžmá.
Alena Lysá: Dotace z evropských fondů pomohla zámek v Uherčicích zatraktivnit pro návštěvníky
Zámek v Uherčicích, který v době totality zůstával pro veřejnost uzavřen, pomalu „povstává z popela“ a přesvědčuje veřejnost o svém geniu loci. K opravě jeho části přispěla i EU. Jak probíhala příprava oprav a následná rekonstrukce severního křídla rozlehlého šlechtického sídla v Uherčicích, přiblížila jeho kastelánka Alena Lysá.
Alena Lysá, kastelánka zámkuJaká byla situace na zámku Uherčice předtím, než Národní památkový ústav požádal o dotaci z evropských fondů? A v jakém stavu byly zdejší budovy?
V roce 1996 Národní památkový ústav převzal zámek od muzea. V té době byl zámek v havarijním stavu, proto se začalo s náročnými rekonstrukcemi – od vyčištění objektu přes zajištění statiky až po opravy krovů a střechy. Leckde totiž v místech původní střechy rostly stromy. Mým předchůdcům tak skládám dík, jak to všechno zvládli. Bylo to v době, kdy byl ministrem kultury Pavel Tigrid a uherčický zámek byl tehdy často nazýván „vzorovou lodí památkové obnovy“. Předpokládalo se, že peníze na opravy budou plynule přicházet a opravy se nezastaví. Později se ale přísun financí postupně snižoval a investice vystačily jen na nezbytné dílčí opravy a restaurátorské práce. Proto se hledal způsob, jak získat finance, aby mohlo dojít na další potřebné zásadní opravy.
Kdy došlo na přípravu projektu?
V roce 2016 se začal připravovat projekt na získání dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), jeho název byl „Uherčice – šlechtické sídlo jako divadelní scéna“. Jediným zádrhelem na cestě k žádosti o dotaci bylo, že původně vyčíslené náklady byly příliš vysoké, takže jsme museli přistoupit k redukci požadavků, aby mohl být projekt předložen.
„V rámci dotace z IROP jsme opravili severní křídlo zámku, které bylo v té době v nejhorším stavu. Jeho záchrana tak přišla takříkajíc na poslední chvíli.“
Nakonec se vám dotaci přece jen podařilo získat. O kolik peněz šlo a jak probíhaly práce?
Z evropských peněz se nám podařilo získat přes 110 milionů korun. S DPH šlo o více než 132 milionů. V roce 2019 byla vysoutěžena zakázka. V srpnu 2019 jsme předali staveniště a nákladná rekonstrukce tím započala. Termíny byly doslova šibeniční, protože teprve v průběhu odkrývání některých rekonstruovaných částí stavby se zjistilo, že stav podlahy či statiky vyžaduje mnohem větší zásah, než se původně podle provedených sond očekávalo. Do toho navíc přišla covidová pandemie. Štěstí nám ale hrálo do karet, protože firma u nás měla tým složený z lidí ze zdejšího okolí, a tak vše mohlo fungovat dál, byť si tehdy přes Vánoce nemocí postupně prošli prakticky všichni. Vše se podařilo a kolaudace byla koncem roku 2021.
Co zásadního se na zámku z evropské dotace podařilo opravit?
V rámci dotace z IROP jsme opravili severní křídlo zámku, které bylo v té době v nejhorším stavu. Jeho záchrana tak přišla takříkajíc na poslední chvíli. V interiérech se obnovila výmalba, podlahy, a byly nově osazeny dveře a okna. Po stavebním a restaurátorském zásahu došlo i k instalaci mobiliáře, aby vznikla ucelená prohlídková trasa pro návštěvníky. Opravou prošla i vstupní část zámku, kam byla umístěna expozice pro úvod prohlídek, zrekonstruována byla například zřícenina, jež je působivou součástí rozlehlého parku. Opravená je i kašna v rozáriu. Ze zmíněné dotace se hradily rovněž náklady na veškeré páteřní rozvody vody, elektřiny a kanalizace (dešťová i splašková).
Kdy jste po opravách přivítali na zámku první návštěvníky?
Od roku 2022 je zprovozněno severní křídlo zámku, první návštěvníky jsme v těchto prostorách přivítali v dubnu roku 2022. Na projekt z IROP postupně navázaly další projekty, které v současnosti pokračují dalšími fázemi oprav zámku.
46
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
