Na mistrovství republiky soutěžila v bodypaintingu. Účastnila se ho už počtvrté a zatím obsadila páté, čtvrté, třetí a druhé místo. „Nejhůř jsem byla pátá, ale to jsem soutěžila vůbec poprvé," vzpomíná mladá umělkyně.

S malováním na tělo začala před čtyřmi lety. Úplně první zkušenost byla přímo na mistrovství. „Protože líčím spousty dívek a žen a jezdívala jsem na soutěže vizážistů, začala jsem si modelky chystat tak, že jsem dívkám něco namalovala na dekolt. Třeba nějaké kytičky, které jsem pak malovala na tvář. Postupně jsem se dopracovala 
k celému tělu," vypráví vizážistka s tím, že dříve u nás nebyl bodypainting tak rozšířený. Pro barvy tehdy musela jezdit do Rakouska.

Téma letošního mistrovství byla Praha stověžatá. Pro Dovályovou jsou právě zúžená témata lepší. „Nejde říct, že by bylo těžké malovat podle nějakého tématu. Vždycky mě napadnou třeba tři motivy, je však důležité dobře je zapracovat do těla modelky, aby celkový efekt působil dobře. Letošní stověžatá Praha byla jasná, tam jsem musela věže nějak znázornit," říká s tím, že na jedné z akcí na Slovensku byla tématem historie. „A to je hrozně obrovské a široké, takže bylo složité něco konkrétního vymyslet."

Problémů přímo na soutěžích se podle ní vyskytuje několik. Posledním byla právě nevolnost modelky. „Stává se to. Holkám je nejdřív zima, pak horko, navíc je tam všude spousta lidí a fotografů, takže pracuje i nervozita," popisuje Dovályová. Na namalování celého těla má asi pět hodin. „Už tak skoro nestíháme, a když mi modelka omdlí, musím přestat a počkat, dokud se jí neudělá dobře," vypráví.

Poslední dobou tak není výjimkou, že Dovályová modelku podpoří a vystupuje s ní. I s manželem. „Poslední dobou si to tak užíváme. Buď se pomalujeme navzájem a vystupujeme, nebo se do toho pustíme s modelkou, ať v tom není sama."

Výtvarný talent prý zdědila. „Zřejmě po mamce. Už jako malá jsem chodila malovat do umělecké školy," uzavírá vyprávění kosmetička.